Kdysi se říkalo, že ostravské Vítkovice půjdou do šrotu, ale pak přišel blázen Světlík, který tam udělal muzeum, vzpomíná Jaromír Nohavica

28. listopad 2021

Za posledních 30 let ztratila Ostrava 12 procent obyvatel. Po útlumu těžby uhlí a nevyhnutelném ekonomickém propadu z počátku 90. let se přitom mělo třetí nejlidnatější město odrazit od dna. Proč se nedaří zabránit odlivu obyvatel? Co Ostrava nabízí a v čem by mohla být naopak do budoucna unikátní?

Na Ostravu se dá dívat z různých úhlů pohledu a ten z dolní částí Vítkovic je optimističtější. Donedávna šlo o čistě průmyslovou zónu, dnes je na první pohled vidět úspěšný projekt revitalizace zastaralého industriálního komplexu, který našel nový smysl existence.

Čtěte také

Když tomu nebrání pandemie koronaviru, pořádá se tady hudební festival Colors of Ostrava, do budovy Velkého světa techniky se jezdí vzdělávat školáci a mladí lidé z celé republiky. Jen nedaleko od vyhlídkové věže Bolt je Heligonka, klub, kde se slovy zakladatele a provozovatele Jaromíra Nohavici „vysoké nebe dotýká tvrdé země“.

Před časem si Nohavica pochvaloval, jak se Ostrava mění. „Měl jsem to obrovské štěstí, že jsem se toho účastnil. Vzpomínám si, když se říkalo, že Dolní Vítkovice půjdou do šrotu. Pak přišel blázen Honza Světlík, a řekl, že z toho udělá muzeum. A my jsme říkali: ‚Jaké muzeum? Kdo se tam bude chodit dívat na ty šrouby a všechno to staré železo?‘ Ale když nad tím člověk popřemýšlel, zvážil to, řekl si, že bude možná dobré to zkusit,“ říká písničkář.

Podobně jako na vznik dnešních Dolních Vítkovic, které se staly z části národní kulturní památkou, vyzdvihuje Nohavica také Stodolní ulici nebo fotbalový klub Baník. Jako fenomény, které pozdvihly náladu a sebevědomí obyvatel města.

Ostrava není Praha

Jenže Ostrava už posledních 30 let ztrácí své obyvatele, což připouští i primátor za hnutí ANO Tomáš Macura. Údaje ale dává do historického kontextu.

„Maxima dosáhla Ostrava v roce 1992, kdy v ní bydlelo 322 tisíc lidí. Od té doby počet klesá, dnes už je to o asi 12 procent. Někteří lidé bijí na poplach, ale já říkám, že se musíme dívat do minulosti. Pak pochopíme, že Ostrava nebyla nikdy městem, které se vyvíjelo organicky jako Brno, Olomouc nebo Praha.“

„Ještě na začátku 20. století měla 60 tisíc obyvatel, stovky tisíc dosáhla za 2. světové války. Teprve potom nastal obrovský nárůst. Přijížděly desítky a pak stovky tisíc lidí za prací z celé republiky i okolních zemí. Z velké části bez rodin a sociálních vazeb,“ vypočítává primátor. Zvrátit tento trend je podle něj běh na dlouhou trať.

V pořadu Zaostřeno uslyšíte i ředitele Spolku Dolní oblast Vítkovice Tomáše Šiřinu a Petra Pánka, ředitele a předsedu spolku Centrum Pant. Odpovídají na otázky, proč se ani 30 let po útlumu těžby uhlí nedaří zvýšit kvalitu života. A hlavně co se dá dělat, aby se Ostrava znovu stala městem, kam se hlavně mladí lidé stěhují, namísto aby ho opouštěli. Připravil Vít Pohanka.

autor: Vít Pohanka
Spustit audio

Související