Kdyby církve věděly, že jim stát zase pětinu vezme, žádná dohoda by nebyla, tvrdí právník Kysela

13. březen 2019

Zákon o zdanění církevních restitucích je opět ve Sněmovně. Zastánci novely kritizují, že stát zvýhodnil církve před ostatními restituenty a je třeba podmínky vyrovnat. Odpůrci zase tvrdí, že zákon okrádá církve už podruhé. Je novela protiústavní?

„Zákon je protiústavní, nebo přinejmenším pravděpodobně protiústavní,“ konstatoval v pořadu Pro a proti ústavní právník Jan Kysela.

Podle něj je problematické tzv. legitimní očekávání. „To bylo stvrzeno nejen zákonem, ale i navazujícími soukromoprávními smlouvami. Do nich tato úprava vstupuje, aniž by pro to byl racionální účel. Když bychom to akceptovali, tak budeme žít ve státě s obavami, co politická moc, která nám něco přiznala, příště udělá.“

Hoden pozornosti je fakt, že stát se s církvemi dohodl... Církve evidentně na dohodu přistoupily, protože si to spočítaly. Ve chvíli, kdy jim vezmete pětinu toho, co jste jim slíbil, tak nevylučuji, že kdyby to předem věděly, tak se se státem nedohodly a církevní restituce by v této podobě vůbec nebyly.
Jan Kysela

Nejde prý o to, že parlament nemůže každé čtyři roky měnit zákony, ale že na druhém konci jsou konkrétní občané. „Představa, že každé čtyři roky se mi absolutně změní životní poměry, protože se přelila politická většina, mi není úplně blízká.“

„Nejde o to, že jsme se zavázali, ale proč. Za prvé kompenzujeme něco, co se stalo v minulosti. Druhým zřetelem nejsou restituce, ale odluka církve od státu. Stát sice vydává peníze v podobě náhrad, ale už teď šetří ty peníze, které dříve vydával na živobytí církví, a postupně je přestane dávat úplně,“ upozornil Jan Kysela.

Stát má na rozhodnutí právo

„Návrh nepodporuji, ale protiústavní není. Považuji za důležité odlišit právo vlastnit majetek a legitimní očekávání budoucího majetku,“ vysvětlil ústavní právník Jan Wintr.

Ten souhlasí, že majetek je chráněn proti znárodnění nebo vyvlastnění bez zákonného důvodu, ale u legitimních očekávání je to prý složitější. „U dlouhodobějšího závazku je spravedlivé připustit, že pokud existují legitimní důvody ke snížení objemu slíbeného množství peněz, tak stát jako demokratická reprezentace to učinit může.“

Myslím, že není správné vnímat to tak, že se stát s církvemi dohodl. V moderním státě je stát suverénem a rozhoduje. Nejsme ve středověku, kdy panovník a církev byly zhruba stejně mocné figury. Stát chtěl najít řešení přijatelné i pro církve, ale nakonec je to vrchnostenské rozhodnutí státu.
Jan Wintr

Právník prý koncept zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi podporuje. „Spojení s odlukou byl dobrý nápad, akorát mám pocit, že stát toho mohl dosáhnout za mnohem méně peněz. Nebylo úplně jasné, že je povinen vrátit všechno, co v roce 1948 získal... Bylo to nakonec politické rozhodnutí.“

„Nepodporuji zdanění církevních restitucí, protože to vyvolává otázky po právní nejistotě, ale chci chránit demokratický prostor parlamentu to případně udělat, když se na tom shodne,“ shrnul Jan Wintr.

autoři: Tomáš Pavlíček , oci

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.