Kdo vyhubil mamuty?
Pravěcí lovci jsou střídavě obviňováni z vyhubení řady velkých savců a zase očišťováni z tohoto nařčení. Výsledky posledních výzkumů svědčí o jejich nevině. Nejnovější datování z amerických nalezišť dokládají, že některé druhy savců byly na vzestupu ještě před příchodem pravěkého člověka a pokračovaly v rozmachu i v jeho přítomnosti. Jiné byly na ústupu dřív, než se s člověkem střetly. Vědci proto viní z vymírání mamutů, divokých koní či srstnatých nosorožců především klima.
Americká fauna prodělala před 12 tisíci roky dramatickou proměnu. Někteří velcí savci, např. divocí koně nebo mamuti, úplně zmizeli. Jejich vymření koliduje s jinou přelomovou událostí - s příchodem prvních Američanů z Asie přes pevninský most v místech dnešní Beringovy úžiny. Někteří vědci došli k závěru, že souvislost není čistě náhodná, a vypracovali teorii, pro níž používají označení "Blitzkrieg". Tato "blesková válka" měla spočívat v systematickém vybíjení velkých savců pravěkými lovci a v drastické redukci jejich stavů.
Životním prostředím těchto zvířat byla mamutí step, na jejíž neustálé obnově se výrazně podílela početná stáda spásající vegetaci. S poklesem stavu mamutů, divokých koní a dalších zvířat začala mamutí step ustupovat jiným typům vegetace - zalesněné tajze a mecho-lišejníkové tundře. Vymírání velkých savců v Novém světě mohly urychlit i zvířecí choroby, které s sebou asijští imigranti na americký kontinent zavlekli.
Nejnovější datování zvířecích ostatků z Aljašky nabízejí poněkud jiný obrázek vymírání velkých savců, než jaký razí zastánci teorie Blitzkriegu. Americký paleontolog Dale Guthrie z Institutu arktické biologie v aljašském Fairbanksu zjistil, že s aljašskými mamuty a divokými koňmi to šlo z kopce už před příchodem člověka.
"Neznamená to, že by pravěcí lovci mamuty a koně nelovili, ale stavy těchto zvířat v době jejich příchodu už stačily zredukovat klimatické změny," vysvětluje Guthrie, který zveřejnil závěry svých výzkumů v prestižním časopise Nature.
Jiná oblíbená lovná zvěř však ve stejné době prodělávala nebývalou konjunkturu. Stavy bizonů, jelenů a losů šly prudce nahoru. Také jejich vzestup začal ještě před příchodem člověka na americký kontinent.
Vše tedy nasvědčuje tomu, že před 12 až 13 tisíciletími došlo k výrazným klimatickým změnám, které vyvolaly změnu ve složení vegetace. Některé živočišné druhy - mamuty, divoké koně a na Sibiři i srstnaté nosorožce - to přivedlo na pokraj záhuby. Lov pravěkých lidí jim mohl nanejvýše uštědřit "ránu z milosti". Jiné druhy velkých savců - bizoni, jeleni, losi - do té doby jen živořily a klimatický zvrat provázený změnou vegetace jim pomohl "do sedla".
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
