Kdo pohlídá, že byl žadatel o „zbroják“ na psychiatrii? Praktik, říká poslanec. Psychiatr, míní lékař

7. srpen 2024

Vrah z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy absolvoval několik sezení na psychiatrii. Lékařka, která mu dala potvrzení pro zbrojní průkaz, o tom ale nevěděla. Česká lékařská komora teď prošetřuje její postup. „Už účinný nástroj máme, moc se ale nepoužívá,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Formulaci ‚mělo by‘ je potřeba změnit na ‚musí‘,“ souhlasí s ním místopředseda sněmovního zdravotního výboru, lékař Julius Špičák z hnutí ANO.

Mělo by být pro lékaře povinné vyhledávat v evidencích, jestli žadatel o zbrojní průkaz není psychiatrický pacient?

Petr Šonka: Myslím, že to není potřeba. Ani to technicky moc dobře nejde, protože žádná taková databáze není k dispozici. Ale už nyní máme docela účinný nástroj. Podle zákona o zdravotních službách musí každý ambulantní specialista, který pacienta vyšetřil, o tom podat zprávu jeho praktickému lékaři. A to postaru poštou, nebo elektronickou komunikací.

Čtěte také

Bohužel jeden z nešvarů českého zdravotnictví je, že se toto neděje. Netýká se to jenom psychiatrů, ale všech ambulantních specialistů. Většinou se dočkáme toho, že pacient dostane do ruky zprávu o ošetření, a musíme se spolehnout na to, že ji svému praktikovi donese. Kdyby se zákon dodržoval, tak si myslím, že je ten problém vyřešen.

Julius Špičák (ANO): Ta formulace by neměla být „měl by“, ale „musí“. Setkáváme se s tím, že pacient řekne, že se stěhuje, v tu chvíli nemá praktického lékaře – a ta informace prostě nepřijde. Jednoznačná podmínka pro vydání zbrojního průkazu by musela být, že ten pacient má jasné dobrozdání od praktického lékaře, které přišlo přes psychiatra.

Musím říct, že mě v širších souvislostech překvapilo, nakolik došlo k útlumu celé té aféry a že nebyly vyvozeny žádné důsledky. Jsem totiž přesvědčen, že k podobným událostem bude docházet čím dál častěji.

Julius Špičák (ANO)

Pane Šonko, byly na straně praktických lékařů vyvozeny důsledky v duchu toho, že jsou nyní třeba opatrnější, když rozhodují o dobrozdání pro výdej zbrojního průkazu?

Šonka: Doufám, že kolegové specialisté jsou po této zkušenosti opatrnější.

Rád bych se ale ještě vrátil k tomu, co říkal pan Špičák. Zákon skutečně říká, že ta informace má být předána, ale bohužel se tam dostala věta „jestli je praktický lékař specialistovi znám“. Tím pádem z toho jde vybruslit elegantním způsobem. Tato věta by tam být neměla.

Dnes je velmi snadné zjistit praktického lékaře pacienta přes B2B službu Všeobecné zdravotní pojišťovny, kterou mají skoro všechny ambulantní softwary.

Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka

Kdybychom tuto informaci dostali, než abychom museli pátrat v lékovém seznamu, tak se přesně dozvím, s čím se ten pacient léčí a jakou má diagnózu. Ne všechny psychiatrické diagnózy jsou totiž kontraindikací k tomu, aby měl člověk zbrojní průkaz.

A na základě těchto informací jsem schopen vystavit posudek. Pokud nejsem, kontaktuji toho psychiatra a zeptám se, jak toho pacienta vidí on.

To se ale netýká pouze zbrojních průkazů a psychiatrů. Týká se to všech ambulantních specialistů. Můžeme se totiž bavit o neurologických nebo kardiologických kontraindikacích, kvůli kterým nelze různé posudky vydat.

Vystresovaná společnost

Podle současné legislativy to nejsou jen psychiatři, ale i další ambulantní specialisté, kteří by měli informovat praktického lékaře. Nestojí to ale celé na vodě, když pacient specialistovi neřekne, kdo je jeho praktik?

Špičák (ANO): Ano, je to celé na vodě a v „měl by“ a „musí“ je velký rozdíl. Obávám se, že k podobným situacím bude docházet více, protože počet psychiatrických pacientů roste exponenciálně a společnost na to vůbec nereaguje. Musí se s tím něco dělat, protože jak jsem řekl, společnost je vystresovaná. Jsem zcela přesvědčen, že násilí různého druhu bude narůstat.

Čtěte také

Není na straně lékařů jakýsi informační deficit? Nepomohlo by při rozhodování mít více podkladů od ambulantních specialistů?
Šonka: Často nám opravdu chybí zpětná vazba od ambulantních lékařů. My máme unikátní systém, ve kterém máte registrujícího praktického lékaře a u něj by se měly sbíhat všechny vaše informace ze zdravotního systému. Kdyby toto fungovalo, neřešíme posudky a také ušetříme spoustu peněz, protože se vyřeší mnoho duplicit a zbytečných vyšetření.

Jako dobrý příklad musím dát IKEM, který výborně spolupracuje s praktickými lékaři. Když k nim některý z mých pacientů zavítá, dozvím se to v okamžiku, kdy dostane ambulantní nebo propouštěcí zprávu. Ale to není standard. Je to opravdu o ochotě a změně přístupu.

Když se vrátím ke konkrétnímu případu, který vyvolal tolik pozornosti. Kdyby praktická lékařka člověka, který zabíjel loni na filozofické fakultě, věděla, že byl na čtyřech sezeních na psychiatrii a dostal lék Rivotril, byl by to pro ni signál, aby potvrzení nevystavovala?
Špičák (ANO):
Podle mého názoru ano. Měl to být signál, aby ho buď podrobila dalším vyšetřením, nebo to potvrzení nevystavila.

Co by dělal praktický lékař, kdyby za ním přišel žadatel o zbrojní průkaz s psychiatrickou diagnózou? V jakých zemích se může Česko inspirovat při vydávání zbrojních průkazů? Poslechněte si celé Pro a proti, moderuje Jan Bumba.

autoři: Jan Bumba , hof
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.