Každá technologická evoluce mění i naše myšlení, vysvětluje odbornice na virtuální realitu

„Virtuální realita je snahou o iluzi normálního, ale i fantazijního světa... Snaží se také modelovat reálné situace,“ objasnila ve Studiu Leonardo Iveta Fajnerová z Národního ústavu pro duševní zdraví a Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky.

Pracovní skupina Virtuální  realita v neurovědách působící při Národním ústavu pro duševní zdraví řeší problémy prostorové navigace, paměti a dalších kognitivních funkcí v prostředí virtuálního města.

Jako vizuální tvorové se virtuální realitě snadno přizpůsobujeme. Má četné výhody, proto se používá jako pomůcka také ve výzkumu, zvláště v terapii nebo tréninku, kdy se například chirurgové s její pomocí připravují na složité operace.
Iveta Fajnerová

„Náš tým je interdisciplinární. Máme psychology, fyziology, neurovědce, ale i programátory, designéry a grafiky... Zajímá nás, jak nás virtuální realita ovlivňuje,“ popsala vědkyně.

Ta se se svým týmem snaží zjistit, jak se ve virtuálním městě člověk orientuje. „Zajímá nás třeba rozdíly v pohybu očí u dobrých a špatných navigátorů, tedy co konkrétně sledují a kdy a jak se rozhodují.“

Nadměrné používání technických pomůcek může oslabovat naše přirozené schopnosti, protože je prostě netrénujeme.
Iveta Fajnerová

Další výzkum sledoval vliv dlouhodobého užívání GPS navigace na lidské schopnosti, strukturu a aktivitu mozku. „Po třech měsících jsme zjistili, že se změnila funkční struktura hipokampu, který je také zodpovědný za navigační schopnosti a paměť.“

„Ukázalo se, že čím intenzivněji používali lidé navigaci, tím více se snížila míra propojení hipokampu s ostatními oblastmi mozku.“

Naše myšlení už změnil internet

„Musíme očekávat že s každou technologickou evolucí dojde ke změně našeho myšlení... Tak se stalo i v případě internetu.“

Tento vliv je patrný v tom, jak vnímáme psaný text. „Jsme zvyklí číst krátké a útržkovité informace, takže důsledkem je, že mnoho lidí ztrácí schopnost číst dlouhé, komplexní texty a zamýšlet se nad nimi. Takže je nevnímají dostatečně hluboce a tím pádem si z nich méně zapamatují.“

Obavy z nových technologií se objevují od pradávna. Je fakt, že s každou technologickou pomůckou naše spontánní schopnosti trochu oslabujeme, ale zase uvolníme část kapacity mozku pro výkon jiných věcí, kterých jsme dříve schopni nebyli.
Iveta Fajnerová

Z dlouhodobého hlediska stále nevíme, jak na nás virtuální realita bude působit. „To možná zjistíme až za pár desítek let.“

„Už ale víme, že informace, které se virtuálním světě naučíme, dokážeme velmi dobře přenést do reálného prostředí. Virtuální realita ale nemůže být univerzální nástroj na všechno, důležitá je praxe v reálném prostředí,“ upozornila Iveta Fajnerová.