Kauza Aktip vyvolala debatu o regulaci léčitelství. Tím by ale stát předjímal, že může fungovat, varuje předseda spolku Sisyfos

6. červen 2018

Dokumentární film Obchod se zdravím, který nedávno uvedla Česká televize, vyvolal debatu o léčitelství. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) dokonce volá po speciálním zákonu: „Chceme, aby docházelo k registraci poskytovatelů, aby byli povinni vést dokumentaci o tom, jaké služby klientům poskytují, aby pak i pacient měl důkazní prostředky, kdyby se chtěl bránit.“

„Ten dokument byl velmi neobjektivní a zazněla v něm řada nepravd. Například že nikdo nedokázal, že podobné přípravky účinkují na lidské zdraví. Máme klinickou studii, že přípravky vedly ke snížení cholesterolu,“ říká lektorka řízené a kontrolované detoxikace organismu Marie Vilánková.

Když terapeut pojme podezření, že jde o vážnější problém, tak klienta pošle k lékaři. Specializujeme se na léčbu chronických problémů typu ekzémů, alergií nebo zvýšeného cholesterolu a na tomto poli jsme úspěšní.
Marie Vilánková

Podle její zkušenosti se lidé obrací k alternativní medicíně tehdy, kdy jim ta klasická nedokáže pomoci. „Chronické problémy často souvisí s rozvráceným imunitním systémem, který je navázán na náš emoční svět. Důležité je klientovi pomoci rozkrýt emoční problémy,“ tvrdí Vilánková.

Neměl by ale terapeut nést například i trestní odpovědnost za to, co klientovi doporučí? „Myslím, že ne. Terapeut prodává schválené doplňky stravy, které z hlediska legislativy nemají velké účinky na lidský organismus. Nemůže být zodpovědný za to, že někomu poradil, jaké doplňky si vybrat. Podobně bychom museli po lékařích chtít, aby nesli odpovědnost za špatně zvolenou chemoterapii,“ dodává spolumajitelka firmy Joalis.

Rizika regulace

„Lékař nese odpovědnost za chybnou volbu terapie,“ reaguje předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos a lékař Jaromír Šrámek. Zdůrazňuje ale, že zatímco v případě chemoterapie je možné rozhodnout, zda byla zvolena správně, v případě léčitelů to nelze.

Z hlediska odpovědnosti léčitelů Šrámek vidí problém v tom, že nedávají závazná doporučení, ale jen radí. „Tady je taková šedá zóna, domnívám se, že regulace by to jen zdánlivě vyřešila – ve skutečnosti by vše jen zhoršila,“ varuje.

Existuje jedna medicína – medicína, která funguje. A pak existuje řada postupů, které nefungují, a velká část z nich se skrývá pod hlavičkou alternativní medicíny.
Jaromír Šrámek

Pokud by prý existovalo zákonné vymezení léčitelství, stát by tím předjímal, že existuje fungující a nefungující léčitelství. A to by znamenalo problém například pro soudy: „Když pacienta poškodí lékař, tak jeho postup hodnotí soudní znalec v příslušném oboru. V tomto případě by se soud měl opírat o posudek znalce z oboru krup a petroleje,“ dodává s nadsázkou.

Klienti léčitelů by podle něj vždy měli požadovat doklad o tom, co s nimi dotyčný prováděl, nebo jaký postup doporučoval. „Když se něco nepodaří, minimálně bude existovat doklad pro zasahujícího lékaře, čím se ten člověk přiotrávil. I takové věci se bohužel stávají,“ upozorňuje Šrámek.