Kateřina Perknerová: Pocit ohrožení podporuje myšlenku evropské obrany
Válka na Ukrajině jako by nechala zamrznout všechna ostatní témata. Co způsobilo v poslední době největší veřejný rozruch? Diskuse o vojenské základně USA v Česku. Tedy čistě virtuální věc, protože o žádném upgradu radaru v Brdech se nejednalo, Američané o nic podobného nežádali a vláda Petra Fialy (ODS) to také nenabízela. Záminkou bylo jen neobratné či nedomyšlené vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) v tisku.
To ale stačilo k rozpoutání sáhodlouhých úvah kolem eventuální přítomnosti amerických vojáků v České republice. Šéf ANO Andrej Babiš se nechal slyšet, že základna by byla zbytečná, ale kdyby se o ní uvažovalo, mělo by se o tom uspořádat referendum.
Čtěte také
Ačkoliv to není na pořadu dne, neškodí se u podobné myšlenky zastavit. Třeba u toho, že Ústava sice všeobecné lidové hlasování připouští, ale dosud se žádné politické reprezentaci nepodařilo přijmout příslušný zákon. Pokud by tedy k plebiscitu došlo, muselo by jít o jednorázový akt. Je to jeden z dluhů, který poslanci a senátoři za sebou vlečou.
A pravděpodobně do cíle nedovlečou ani v tomto volebním období, protože především občanští demokraté nemají daný institut v lásce. Jak podotkl předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS), americká základna je typickým příkladem záležitosti, o níž by měly rozhodovat vláda a parlament, nikoli všichni občané. Těžko by totiž mohli věcně a bez emocí, možná i pod vlivem proudu dezinformací, zvážit všechna pro a proti.
Bezprecedentní pocit ohrožení
Jakkoli jde o zajímavé podněty k přemítání, v realitě se dějí podstatnější věci. Ministerstvo obrany kupříkladu plánuje v příštích třech letech utratit za armádní techniku 110 miliard korun. Mají se nakupovat obrněnce Titus a Pandur, ženijní prostředky, lehká útočná vozidla, taktický satelitní systém, ruční palné zbraně a tak dále.
Čtěte také
Nic proti tomu, bezpečnost se stala absolutní prioritou, ale nelze z paměti vymazat, jak dopadla většina armádních zakázek v minulosti. Ostuda, podezření z korupce, vypisovaná a rušená výběrová řízení. Zkrátka jde přesně o oblast, kde by měli být poslanci ostražití a kontrolovat, zda se neplýtvá penězi na bojové prostředky, jež Česko nepotřebuje, nebo jsou vhodné pro minulé, nikoli budoucí války.
Politici pak mají důležitý úkol, a to vysvětlit lidem nutnost vydávat daleko víc prostředků na obranu. Právě nyní je vhodná doba. Podle čerstvého průzkumu společnosti STEM totiž „ruská invaze na Ukrajinu přinesla do české společnosti bezprecedentní pocit ohrožení“. Pouze devět procent obyvatel má dnes za to, že ve střední Evropě nehrozí žádný konflikt.
Podpora členství v NATO vzrostla na 78 procent, stoupající čísla sociologové zaznamenali též u přitažlivosti Evropské unie. A co víc, téměř univerzální podporu má posilování, dokonce faktické budování společných obranných sil, pro něž se vyjádřilo 85 procent respondentů. Pro celoevropský nákup ropy a plynu je jen o jedno procento méně lidí.
Jinak řečeno kdy, když ne teď, a co, když ne silná a jednotná Evropská unie.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
