Tomáš Klvaňa: V Česku nebude Ramstein II
Vlády amerických prezidentů Baracka Obamy, Donalda Trumpa a Josepha Bidena se od sebe navzájem dost lišily jak programem, tak stylem, ale jednu věc měly společnou: navzdory různým rétorickým důrazům rozhodně neplánovaly posilovat americkou vojenskou přítomnost v Evropě – právě naopak.
Snad toliko s drobným přeháněním můžeme říct, že Evropa jako politické téma ve Spojených státech existuje, jen když je válka. Bylo tomu tak v 90. letech, kdy balkánské masakry plnily první stránky novin a prezident Bill Clinton nakonec trochu proti své vůli zahájil ofenzívní evropskou politiku, která vyvrcholila rozšířením Severoatlantické aliance.
Čtěte také
V podobné situaci je nyní Biden. Nedá se říct, že by jeho vládu ruská agrese překvapila. Americké zpravodajské sítě před ní varovaly dlouho dopředu. Co Bidena poněkud vykolejilo, byla síla a účinnost ukrajinské obrany. Té svoji politiku nepřizpůsobil dodnes. Je to zřejmé z úvodního kalkulu, podle kterého se Washington chystal Ukrajince podpořit v podstatě jen rétoricky, protože předpokládal, že Rusové rychle dobudou Kyjev. Teď by od amerických ozbrojených sil a ze strany obranného průmyslu Spojených států potřebovali Ukrajinci mnohem účinnější podporu a zbraně, ale Biden se k tomu odhodlává jen velmi pomalu.
Tlak českých politiků na zbudování americké vojenské přítomnosti u nás tedy teď přichází v pravou chvíli. Američané, i když se jim moc nechce, budou muset vyztužit východní křídlo NATO. Bude ale dobré se psychicky připravit na volnější modus spolupráce.
Vyjednat co nejkvalitnější americkou přítomnost
Příznivci základny, kteří by si snad představovali v Mošnově jakousi mladší sestru letecké základny Ramstein v Porýní-Falcku, budou zklamáni. Podle dobře informovaných amerických zdrojů se Američané chystají k vyjednávání o dohodě zvané Defense Cooperation Agreement, tedy DCA. Čili nikoliv SOFA, tedy Status of Forces Agreement.
Čtěte také
SOFA by předpokládala stálou základnu ozbrojených sil USA s rozsáhlou a intruzivní právní a logistickou úpravou českého prostředí. DCA je mnohem pružnější, k českému prostředí „šetrnější“ dohoda. Pokud DCA bude upravovat české právní normy, bude se opírat o existující rámec dohod v rámci NATO o umístění vojenských jednotek aliančních spojenců. Spojené státy v zásadě u nás chtějí použít model, podle kterého jim jde o volný a pružný přístup například ke dvěma českým základnám. Na nich by rotovala vojska o síle dané momentální potřebou.
To je dost méně, než bychom z hlediska strategického zajištění české bezpečnosti potřebovali. Nic vás nezajistí tak jako velká stálá americká základna. Je to ale pořád lepší než nic. Pokud bude na obou stranách dobrá vůle, takovou dohodu by bylo možné uzavřít za 6–9 měsíců.
Naše politická reprezentace by udělala dobře, kdyby se soustředila na vyjednání co nejkvalitnější americké přítomnosti a dělala tak pokud možno za zavřenými dveřmi, aby populistické opozici nedala munici k demagogickým útokům. To je nejdůležitější ponaučení z dávných bitev o radar v Brdech.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
