Kateřina Perknerová: Co mají společného Ivan Hašek a Petr Fiala?
Slováci vypadli na Mistrovství Evropy ve fotbale v osmifinále s Anglií, Gruzínci se Španěly a Slovinci s Portugalci. Poražená mužstva odjížděla domů se vztyčenou hlavou, předvedla skvělou hru a na trávníku nechala všechny síly. Češi vypadli ve skupině a ze šampionátu odjeli s ostudou. Mizerný fotbal, v rozhodujícím mači červená karta pro Baráka, plno faulů a žádné chytré gólové šance. Jejich představení v Německu maně připomíná vládní lopocení.
Elitní premiér s letitými zkušenostmi stranického předsedy sleduje svůj manšaft, a ačkoliv stále všechny přesvědčuje, že to dělá správně, prohrává se soupeřem na body. A občas si stěžuje na rozhodčího, respektive na vnější nepříznivé okolnosti.
Čtěte také
Diváci a fanoušci ovšem nejsou totéž co 10 milionů obyvatel České republiky. Tady nejde o zábavu, ale o kvalitu života. Je pravda, že vláda se na jaře snažila.
Pomohla dotáhnout investici firmy onsemi v Rožnově pod Radhoštěm za 42 miliard korun. V nejbližších dnech rozhodne o dostavbě dvou až čtyř jaderných bloků, spustila elektronické přihlášky na střední školy i digitální stavební řízení.
Parlamentem prochází důchodová reforma a korespondenční volba. Přesto skutečný tah na branku vypadá jinak a navíc ministři mají vroubků víc, než napsal Neruda povídek, jak by mohla znít parafráze komentátora Jaromíra Bosáka.
Rakušan chrání hlavně sebe
V posledních týdnech jsme byli svědky arogance, která musela otrávit i zaryté příznivce Fialova týmu. Podivná pracovní doba ministra školství a (ne)senátora Mikuláše Beka a jeho spanilá jízda s majáčkem po zacpané dálnici, tak to byly první kapky. Tou poslední je postoj jeho stranického šéfa Víta Rakušana ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Čtěte také
To, co se odehrálo před obsazením budovy ozbrojenci, nebylo v pořádku. Ukázalo se, že pražští policisté nehledali sebevraha, ale nebezpečného muže, pravděpodobně otcovraha. Pokud tak nečinili, potvrzuje to nezvládnutou komunikaci mezi nimi a středočeskými kriminalisty.
Není pravda, že si hlídka nemohla prohlédnout kamerové záznamy – oproti původnímu tvrzení o ně vůbec nežádala. A střelbě mohla zabránit, kdyby nepročesala jen přízemí a první patro fakulty, ale pronásledovala podezřelého i do vyšších podlaží.
Ministr vnitra přitom půl roku prohlašoval, že policisté odvedli dobrou práci a Generální inspekce bezpečnostních sborů neshledala žádné porušení zákona. Nebýt žalu a vzdoru matky zavražděné Elišky, lidé by se nedověděli, ke kolika chybným krokům došlo. Rakušan mlžil, choval se bohorovně a chránil především sebe.
Zklamaný lid
Pětikoaliční politici se chovají tradičně. Nejsou horší než jejich předchůdci. Pohříchu ani lepší. A to je ten malér.
Všem totiž tvrdí, že jsou nesrovnatelně kvalitnější, poctivější, že nehledí na vlastní prospěch a dřou do úmoru pro blaho lidu.
Jakmile lid zjistil, že to tak není, je právem naštvaný a hledá nové tváře. Jak už to tak bývá, ty nebudou bezúhonnější ani schopnější, než jsou ty současné. Akorát voliči se to dovědí až poté, co aktuální vládnoucí garnituru vyprovodí do opozice.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
