Kateřina Perknerová: Až tu bude jiný prezident. A bude?

25. listopad 2021

Každý člověk může onemocnět. Dokonce i ten, který se ke svému tělu celý život chová zodpovědně, nekouří, alkohol pije jen občas, pravidelně cvičí a jí do polosyta. A byť Miloš Zeman dával své tělesné schránce vždycky zabrat a školním dítkám by ve zdravovědě jako vzor rozhodně sloužit nemohl, i on má právo na všestrannou lékařskou péči. Té se mu opakovaně dostávalo v Ústřední vojenské nemocnici, kterou nyní po pětitýdenní hospitalizaci opustí.

Z toho můžeme usuzovat, že už je plně schopen vykonávat svůj úřad. Jeho povolební funkční výpadek se zprvu zdál dramatický, ale posléze se ukázalo, že byl republice ku prospěchu.

Čtěte také

Dvě koalice neváhaly ani minutu a domluvily se na budoucí vládě, neboť získaly pohodlnou sněmovní většinu. Ačkoliv prezident byl připraven dostát svému slibu a pověřit Andreje Babiše jednáním o příštím kabinetu, šéf hnutí ANO to rozumně odmítl.

Petr Fiala (ODS) bez zbytečného humbuku pracoval a brzy představil koaliční dohodu včetně programových priorit a po rozhovoru s hlavou státu i seznam ministrů. Nic tedy nebrání hladkému předání moci.

Kromě Miloše Zemana. Ten nabral s fyzickými silami i svou trochu povadlou chuť bořit idiotské ústavní zvyklosti, ba dokonce vyzvat na souboj ducha Ústavy. Po jmenování Petra Fialy premiérem si hodlá zvát kandidáty na ministry a rozmlouvat s nimi o jejich plánech v čele svěřených resortů. Za slunného počasí proti tomu nelze nic namítat, ale teď? V zuřící páté covidové vlně a rozpočtovém provizoriu na spadnutí?

Nebýt Zemanem a nekopírovat Havla

Chápu, že si nutně potřebuje pohovořit s aspirantem na ministra zahraničí Janem Lipavským (Piráti), možná s budoucím ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), ale to je asi tak všechno. A ať by od nich slyšel cokoliv, měl by přes možné výhrady neprodleně Fialovu vládu pustit do Strakovy akademie hlavním vchodem.

Čtěte také

Je zřejmé, že Zemanovi se Pirát Lipavský nemůže líbit. Dokonce soudím, že podobně na něj pohlíží spousta zainteresovaných lidí, protože šéf diplomacie má být ostřílený politik se širokými kontakty, což šestatřicetiletý bakalář Lipavský není. Jde ale o Fialovu odpovědnost. Chce ho ve vládě, tak ho tam mít má.

Prezident Zeman však pravil, že přes jednoho kandidáta vlak nepojede. A je pravděpodobné, že to splní. Bude zdržovat, obstruovat, prosazovat svou. Bez ohledu na katastrofální situaci, v níž se republika nachází. Svou neslavnou roli si bude užívat ještě rok a čtvrt. Pak si zvolíme novou hlavu státu.

Kateřina Perknerová, redaktorka a komentátorka Deníku

Uchazečů přibývá každým dnem. Petr Pavel, Danuše Nerudová, Pavel Fischer, Tomáš Zima, Karel Janeček, možná Miroslav Kalousek či Andrej Babiš. Kdo z nich by zvládal nebýt Zemanem a zároveň otrocky nekopírovat Václava Havla? Přinést na Pražský hrad noblesu, slušnost, ale také nový vítr, svěží nápady, skutečnou solidaritu s občany své země? Inspirovat a být státníkem, z jehož rukou přebírat státní vyznamenání by byla opravdová čest?

Nejsem zvědavá, zda se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku taková osobnost najde. Jistě ano. Trápí mě spíš otázka, měla-li by šanci uspět. Voláme totiž po druhém Masarykovi, ale už dvakrát jsme si vybrali Zemana.

Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku

Spustit audio