Jiří Pehe: Zahraniční politika může být zdrojem sporů v nové vládě

11. listopad 2021

Koaliční smlouva i program vznikající vlády pěti stran nabízejí téměř idylický pohled na to, jakou bude nová vláda provozovat evropskou a zahraniční politiku. V obecné rovině chce být vláda jasněji prozápadní než ta předešlá, zejména chce posílit vztahy naší země se Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií. 

Má v plánu také navázat na dědictví havlovské zahraniční politiky, což by především znamenalo starost o dodržování lidských práv ve světě a důraz na hodnotové zakotvení české zahraniční politiky.

Čtěte také

Záměr provozovat jinou zahraniční a evropskou politiku, než jakou jsme zažili v podání končící vlády, na níž měl silný vliv prezident Zeman, ale může komplikovat odlišná hodnotová orientace stran, které budou tvořit vládní koalici. Na jedné straně pestrého vějíře vládních stran najdeme konzervativní a mírně euroskeptickou Občanskou demokratickou stranu, zatímco na straně druhé progresivistické proevropské Piráty. 

Pokud členská základna Pirátů schválí účast strany ve vládě, má ministerstvo zahraničí připadnout právě jim. Jako o nejvážnějším kandidátovi na ministra zahraničí se mluví o Janu Lipavském, který byl místopředsedou výboru pro zahraniční politiku ve sněmovně v minulém volebním období.

Otázka eura i postojů k Maďarsku a Polsku

Lipavský je znám velmi kritickými postoji k Rusku a Číně, což je pozvánka ke střetu s prezidentem Milošem Zemanem a jeho okolím. Zastává též zdrženlivý pohled na silnou podporu naší země pro Izrael. Drží se spíš pohledu EU, která Izrael kritizuje za jeho politiku k Palestincům.

Čtěte také

Je silně proevropský, což za určitých okolností může nést nelibě část ODS. A do střetu nejen s ODS, ale i třeba s lidovci se může dostat kvůli svým kritickým postojům k dění v Maďarsku a Polsku a obecně pak kvůli jisté skepsi k pokračování českého angažmá ve visegrádské skupině v její současné podobě.

Ministrem pro evropské záležitosti se má stát politik hnutí Starostové a nezávislí, které se na stupnici proevropských postojů řadí hned za Piráty. ODS bude tedy v evropské politice v určité defenzivě vůči Pirátům a hnutí STAN. Někteří výrazně euroskeptičtí politici ODS, jako je šéf klubu ODS v Evropském parlamentu Jan Zahradil, se už nyní kriticky vyjadřují zejména k možnému angažmá Pirátů v zahraniční politice země.

Zatímco ODS odevzdala ministerstvo zahraniční a post ministra pro evropské záležitosti do rukou proevropských stran, prosadila do koaličního programu navzdory námitkám ostatních stran svůj odmítavý postoj k zavádění eura u nás v příštích čtyřech letech. I to se může stát za určitých okolností problémem, pokud se ekonomická situace u nás bude vyvíjet tak, že přijetí eura spíše dříve než později se ukáže jako potřebný krok.

Nejen mezi Piráty a zbytkem koalice, ale napříč vládní koalicí může ale zejména vypuknout konflikt ohledně postojů k Maďarsku a Polsku, a obecně v otázce dalšího angažmá České republiky ve Visegrádské čtyřce.

Nejen Piráti, ale i TOP 09 a STAN jsou stále více kritičtí k dění v Maďarsku a Polsku, zatímco ODS, které je v Evropském parlamentu členem euroskeptické frakce Evropských konzervativců a reformistů společně s polskou vládní stranou Právo a spravedlnost, kritizuje spíše EU za to, že se údajně do dění v obou zemích vměšuje.

Udržet vládní jednotu v otázkách zahraniční politiky a vztahů s EU bude tedy stát nejspíš hodně sil. A jakákoliv velká mezinárodní nebo evropská výzva může vést v příští vládě k těžko zvládatelným konfliktům.

Autor působí na New York University Prague

autor: Jiří Pehe
Spustit audio

Související