Karolína Kašparová: Když politika ničí manželství

Internet obletěl před pár měsíci editorial deníku The Washington Post, který mluví přímo o ohrožení manželství. Varuje, že pokud se především mladá generace nenaučí vést debaty s názorovými oponenty, hrozí společnosti rozkol. Jako příklad se v článku uvádí složité prostředí univerzit, kde progresivní studující údajně netolerují odlišné postoje.

Čtěte také

Jan Vávra: Politika není boj dobra se zlem

V tomto příběhu ale ve skutečnosti jde o něco trochu jiného. Kdo jsou totiž ti progresivisté? Když se podíváte na data Washington Postu i na jiné průzkumy, vyjde z toho jasná věc – mladé Američanky jsou prostě liberálnější než jejich mužští protějšci. U nezadaných je tento rozdíl ještě propastnější. Jsou to tedy právě mladé ženy s progresivistickými názory, které média označují za viníka údajné krize rodiny.

Problému si všiml už moderátor konzervativní televize Fox News během takzvaných mid terms, tedy voleb v polovině prezidentského mandátu, v listopadu 2022. Upozornil na exit poll, podle kterého 68 procent svobodných žen volilo demokraty, zatímco 56 procent svobodných mužů hlasovalo pro republikány.

Moderátor nabídl jednoznačné řešení – prostě je potřeba, aby se ty ženy vdaly. Je úsměvné, že zastánci absolutní osobní svobody v případě očkování nebo zbraní rychle mění postoj, když přijde na to, co by měly dělat ženy.

Spor o potraty

Může se zdát malicherné, že si někdo nechá kazit lásku politikou. Jenže ona ta politika, zvláště ve Spojených státech, čím dál víc prorůstá do samotných vztahů. Když si ženy na feministických fórech navzájem doporučují, že nemají chodit na rande s republikánem, a konzervativní muži si naopak radí, že je lepší své názory skrývat, nebavíme se o nastavení struktury daní.

Čtěte také

Společnost je hluboce rozdělená. Až tak, že se z názorových oponentů stávají nepřátelé, varuje statistik Herzmann

Politickou propast mezi pohlavími totiž výrazně prohloubilo třeba zrušení práva na přerušení těhotenství. A dává to smysl – pokud máte ve vztahu různé názory na interrupci, může to společnou budoucnost zkomplikovat.

To se samozřejmě týká i párů, které děti chtějí – Nejvyšší soud například nedávno podpořil texaský zákaz interrupce v případě matky dvou dětí Kate Coxové, které lékaři řekli, že její plod kvůli genetické vadě nemá téměř žádné šance na přežití. Kvůli postoji Texasu nakonec podstoupila Američanka zákrok v jiném státě, což by bez podpory rodiny bylo výrazně těžší.

Je to svým způsobem paradox, protože stereotypní humor obvykle vykresluje ženu jako tu, která chce muži připevnit k noze kouli v podobě manželství. Tento obraz v dnešní době vystřídaly posměšky vůči třicátnicím, které si místo manžela raději pořídí kočky.

Konec se odkládá

Společenská i ekonomická role žen se v posledních dekádách prostě drasticky proměnila a ne všichni se s tím dokázali sžít.

Část projevů radikálního feminismu mohou muži vnímat jako útok na sebe a zvláště v nemilosrdném prostředí seznamování se přes internet se jejich situace leckdy jeví jako bezútěšná. Takovou frustraci nelze ignorovat a vyžaduje upřímnou diskuzi o tom, jak by vztahy v současné realitě vůbec měly vypadat.

Karolína Kašparová|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Nadcházející prezidentské volby polarizaci společnosti vyostří a jistě se to propíše i do osobní roviny; institut manželství to ale nezničí. Konec rodiny sice někteří proroci hlásají už desítky let, zatím ale většina Američanů i Američanek stále chce žít v dlouhodobém vztahu a mít děti.

Pokud mají novináři obavy, měli by se otevřeně bavit se všemi zúčastněnými skupinami, a ne jen ukazovat prstem na ženy.

Autorka je editorka Českého rozhlasu