Karel Wichs: Příměří ETA

Komuniké sice tvrdí, že ETA už před několika měsíci přijala rozhodnutí ukončit útočné ozbrojené akce, ale není to docela pravda. Poslední vražednou akci, při níž zabili dva zahraniční pracovníky z Ekvádoru, sice provedli příslušníci ETA 9. srpna 2009. Ale v období mezi loňským srpnem a dneškem překazila španělská policie několik jejích atentátů.

V květnu byl také zneškodněn poslední tzv. velký generál teroristů Bask Mikel Kabikoitz Carrera, který se snažil reorganizovat ETA, aby mohla účinněji útočit. Konkrétně vytvářel malé tříčlenné buňky, které mohly operovat zcela samostatně. Chtěl také přenést nejvyšší velení ETA nejen mimo Baskicko, ale vůbec i mimo Španělsko. ETA měla být řízena z Portugalska, zatímco vojenský materiál měl být nadále ukrýván ve Francii.

Mikel Kabikoitz si předsevzal náročný, těžce splnitelný úkol, neboť se v posledních letech rozvíjí v rámci Evropské unie spolupráce policejních sborů. Nejprve s Francií, později i s Portugalskem.

Z tohoto pohledu mají pravdu ti, kteří říkají, že vyhlašovaný klid zbraní je pouze zástěrkou, která má omluvit vlastní slabost ETA. Ostatně, teroristé nehovoří o klidu zbraní poprvé. Od roku 1981 ho vyhlásili už jedenáctkrát, z toho třikrát mělo jít o trvalé jednostranně vyhlášené příměří. A svůj slib porušili, kdykoli se ze svých porážek otřepali. Někdy stačilo jen, aby se do čela organizace dostal někdo nový, stejně bojovný jako jeho předchůdci.

ETA je organizací mladých lidí, kteří si myslí, že terorem dosáhnou pro Baskicko nezávislost na Španělsku. Většině Basků se takový postup nelíbí, ale teroristů nemusí být mnoho, aby v zemi rozsévali smrt.

Odhaduje se, že aktivních příslušníků ETA je do stovky. Peníze, které dřív získávali od sympatizantů, nahrazují eury z pašování drog. Tak se podle španělských zdrojů stala z organizace prodchnuté národními ideály obyčejná zločinecká banda.

Ačkoli to otevřeně neříká, ETA by si přála podobný postup, který pro Severní Irsko a Londýn sjednal bývalý americký senátor George Mitchell. Před přibližně dvanácti lety se mu podařilo prosadit v Severním Irsku několik bodů, které vedly k ukončení letitého nepřátelství. Ve Španělsku jsou tyto zásady známy jako Mitchellovy principy. Znepřátelené strany se musí dohodnout, že přestanou používat násilí. Rovněž musí složit zbraně, a to ověřitelným způsobem.

Dalším požadavkem je odvolání zákona o politických stranách a zrušení soudních procesů proti nim. ETA zveřejnila, že vyhlašuje klid zbraní, ale neříká, jestli bude trvalé. Zkušenosti z minula ji činí nedůvěryhodnou. A také ve svém komuniké nehovoří o složení zbraní.

Socialistická vláda v minulosti už několikrát požaduje, aby ETA vyhlásila trvalé příměří, dodržovala ho a složila zbraně. Teprve potom bude možno něco baskickým povstalcům odpustit. Když byli u moci Lidovci, postupovali ještě rázněji. Žádné sliby. Dokonce i regionální strany odsuzují vyhlášení ETA jako nic neříkající cár papíru a Národní baskická strana PNV se „cítí tímto malým krokem rozčarována“.

Baskický poradce ministra vnitra, socialista Rodolfo Ares vyjádřil všeobecný postoj k vyhlášenému klidu zbraní ze strany ETA velmi jasně: „Čas nějakých příměří je minulostí. Španělská společnost očekává definitivní konec terorismu a složení zbraní“.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.