Kandidáti Demokratické strany na prezidenta to nemají lehké. Nezaměstnanost ve Spojených státech činila v červenci – stejně jako v červnu – jen 3,7 procenta a drží se na padesátiletém minimu.
Prezidentu Trumpovi se povedla daňová reforma, která potěšila firmy i jejich zaměstnance. Spojené státy a Evropská unie podepsaly dohodu, která umožní americkým farmářům dovážet do Evropy v bezcelním režimu více hovězího. Donald Trump to považuje za vítězství nejen pro americké zemědělce, ale také pro evropské spotřebitele. Americké hovězí označil – jak jinak – za nejlepší na světě. A na základě nové dohody s Kanadou, kterou Trump prosadil, se mohou dovážet do Spojených států kanadské léky, které jsou mnohem levnější než americké, v některých případech až o 90 procent. A přitom se jedná o stejný lék!
To všechno jsou pozitivní zprávy pro americké voliče a tak není divu, že demokratičtí uchazeči o nejvyšší funkci hledají v bratrovražedných diskusích jen těžko volební témata. Navzájem se osočují v televizních debatách, vyčítají si minulé poklesky a přicházejí s novými a novými náměty podle hesla „Slibem nezarmoutíš.“
Demokratičtí kandidáti na prezidentský úřad se zatím v dosavadních debatách ekonomice spíše vyhýbají. Není divu. Těžko mohou něco kritizovat. Spokojenost Američanů jak s ekonomikou jako takovou, tak s šancemi na získání dobré práce, je podle Gallupova ústavu právě teď nejvyšší v tomto tisíciletí.
Navrhují někdy až fantastické plány a nejen s novináři, ale i někdy sami mezi sebou, se přou o to, zda jsou jejich projekty realizovatelné. Jinými slovy, kolik by stály a za jak dlouho by se mohly stát skutečností. Někteří novináři totiž vypočítali, že splnění všech slibů demokratických kandidátů by si vyžádalo asi 210 bilionů dolarů. A jejich realizace by trvala nejméně 10 let.
Z této ohromující částky by připadla téměř polovina – 94 bilionů dolarů – na odhadované náklady na Green New Deal, což je energetický projekt na využití obnovitelných zdrojů, který řada uchazečů nějakým způsobem podpořila. Zbývajících 116 bilionů dolarů, zhruba šestinásobek ročního hrubého domácího produktu Spojených států, je rozloženo na celou plejádu politických návrhů, od záměru Andrewa Yanga na univerzální základní příjem pro každého, aby každý Američan pobíral od státu ročně 12 tisíc dolarů, až po výzvu Marianne Williamsonové, aby byli odškodnění potomci černých otroků 200 až 500 miliardami dolarů.
Julian Castro slibuje dát 970 miliard na podporu bydlení a Joe Biden zase plánuje zdravotní pojištění pro každého za pouhých 750 miliard. Ale jeho spolustraníci jej kritizují, že je jeho návrh chabý, že by přesto zůstalo 10 milionů Američanů bez pojištění.
Uchazeči o místo v Bílém domě si myslí, že voliči se dají opít rohlíkem. A přitom je v Americe řada závažných problémů, které volají po řešení. Jedním z nich jsou bezdomovci, kteří zaplavují ulice některých velkoměst. Jejich počet roste každoročně o hodně procent a dosavadní snahy o nápravu jsou málo účinné.
Kolabující doprava se v mnoha amerických aglomeracích blíží katastrofě. A konečně asi největší problém – nelegální migranti. Demokratičtí kandidáti navrhují volný vstup téměř každému, ale nesdělují žádné detaily. A vůbec nehovoří o tom, jak vyřešit status nelegálů, kteří již v Americe jsou. Jejich počet dosahuje podle některých odhadů ohromujícího čísla: 11 milionů, podle jiných jich jde o dvojnásobek.
Autor je publicista
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
