Karel Hvížďala: Zaječí měsíc

Je vrtkavý, každý rok jiný, člověk neví, jak se má do něj ráno obléci, ničím si u něj nemůže být jistý, je jak rozmazlená fiflena. Někdy připomíná spíš březen či duben, probudí i včely a jindy leden.

Latinsky je únor februarius. Februs znamená očistný. Očista se prováděla ve starém Římě řemínky z kůže obětovaného kozla o Luperkáliích, tedy o předjarní slavnosti na počest fauna Luperka, ochránce stád před vlky.

Tato slavnost byla spojená s magickým šleháním žen a dívek, z kterého se pak vyvinul náš velikonoční pomlázkový obyčej. Jak je vidět, nevyhraněnost února je patrná i z jeho latinského jména. Očista se provádí až o Velikonocích, tedy na přelomu března a dubna.

Čtěte také

České jméno únor se odvozuje od slova nořit, neboť v tomto měsíci se led noří, láme a puká. Někdy tomu tak skutečně je. Ale zase jenom tu a tam.

Nejpříjemnější na únoru by mohl být skřivánčí zpěv. Velká část únorových pranostik je právě o něm:
Když skřivánek v únoru zpívá, brzy se pod nosem slívá. V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá. Skřivánek-li v únoru zpívat počne, v dubnu jistě umlkne. Na Hromnice - skřivánek přes hranice. Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout. Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.

Skřivan|foto: Public domain, Louis Agassiz Fuertes

Jenže skřivánci se ze severní Afriky a jižní Evropy podle chytrých knih k nám vracejí okolo 15. února.

Ornitologové však ani s tímto tvrzením nesouhlasí: říkají, že skřivani nevrzají a že na Hromnice, tj. 2. 2. nezpívá či samičky nevábí skřivan, ale u nás přezimující chocholouš, který patří mezi skřivanovité, a je tedy skřivanovi velmi podobný.

I tato lidová moudrost tedy nejspíš neplatí.

Nejspolehlivějším věštcem jara je však podle myslivců zajíc. Pranostika říká: po Hromnicích musí zaječice vrhnout, i kdyby měli zajíčkové zmrznout.

Čtěte také

Potom má podle kalendáře svátek Ljuba, ale původně 16. února bylo Juliány a říkalo se: O svaté Juliáně schovej sáně.

A o týden později máme svatého Matěja - léta naděja. Jaký mráz bude večer na svatého Matěje, takový bude za 40 dní. To si můžeme každoročně ověřit.

Čím víc jsem si toho o únoru načetl, tím víc musím trvat na své první větě, že únor má špatný charakter. Potvrdil mi to i Karel Čapek, napsal, že je to „záprtek mezi měsíci, nedonošený, přestupný a vůbec nesolidní měsíc.“

Dokonce navrhl, aby se v přestupných rocích únoru nepřidával jeden den. Chtěl, aby místo toho měl květen 32 dnů. Tenhle nápad není špatný, ale dovedu si představit, že by taky neprošel: lyžaři by si přáli, aby 32 dnů měl březen, zahrádkáři by přidali den dubnu a školáci zase červenci nebo srpnu.