Karel Hvížďala: Východní Německo, západoněmecký vynález
„Označení východní Němec je domnělá identita. S tímto pojmenováním je spojeno mnoho negativních konotací, jako například: východní Němci jsou líní, hloupí, neschopní, zbabělí, nejsou schopni převzít odpovědnost, špatně se oblékají a neumí pořádně německy.“
„Jsou to stereotypy, které je možné i po třiceti letech stále slyšet. Považuji to za lež a neférový pohled. Díky těmto nesmyslům ztrácí veřejnost schopnost vidět jednotlivé lidi v konkrétních celoživotních souvislostech i s jejich šancemi, které oni měli nebo neměli.“
Čtěte také
To jsou slova Dirka Oschmanna, profesora germanistiky narozeného v roce 1967 v bývalé NDR, který učí na univerzitě v Jeně a často hostuje i ve Velké Británii a ve Spojených státech. Titulek tohoto textu jsem převzal z názvu knihy, která právě vyšla v Německu a o níž jeho žena ironicky prohlásila: „Až se objeví na pultech, budeme muset požádat o policejní ochranu.“
Profesor Oschmann se proti oslovení brání: tvrdí, že je umělé. Říká: „Když se mě někdo zeptá, jestli jsem z Jeny, nebo z Thüringenu, má to logiku, všem je jasné, že jsem Němec a Evropan. Když mi někdo řekne: ‚jste z východního Německa‘, cítím to jako potupu, a proto jsem dlouho místo narození tajil.“
Dokonce tvrdí, že jen díky tomu udělal kariéru. Mluvit se saským přízvukem znamená v Německu mluvit s někým, kdo prohrál.
Koho volí mladí v bývalé NDR
Profesor Oschmann se domnívá, že problémy s falešným vnímáním Saska, Durynska, Braniborska, Předního Pomořanska atd. jsou pozůstatky studené války. Němci z NDR si vytvořili extrémně pozitivní obraz o SRN, který byl úplně opačný než ten oficiální. Lidé chtěli být takoví jako sousedé.
Čtěte také
Rok 1990 přinesl naději, že dojde k sblížení, ale to se bohužel nestalo. Západ pohled na země bývalé NDR nezměnil. Lidé v Sasku, Durynsku atd. jsou stále ti chudí bratři a sestry, kterým je třeba pomáhat. Tenhle pohled vyčítá i newsmagazínu Der Spiegel, který před časem zveřejnil na titulu rybářskou čapku v národních barvách s titulkem So isser, der Ossi – To je východňár, chudý tybařík.
Profesor Oschmann hovoří o komunikační asymetrii, která uráží 18 procent obyvatelstva, a tím stvrzuje staré předsudky. Proto na vysokých pozicích ve vědě, ve správních funkcích, v justici, v médiích a v byznysu najdeme na špičkových pozicích jen 1,7 procenta lidí z bývalé NDR.
A podobně to je i na univerzitách: třeba na katedrách, které se zabývají novou německou literaturou, kterých jsou stovky, najdeme jen čtyři nebo pět profesorů, kteří pocházejí z bývalé NDR. Navíc v průměru lidé v bývalých zemích NDR vydělávají o 22,5 procenta méně než lidé ve starých spolkových zemích.
„Jenže,“ říká dál profesor Oschmann, „čím méně lidí z bývalé NDR se nachází ve vysokých pozicích, tím méně lidí si dovede představit, že něco takového je možné“. A jak z knihy vyplývá, to je taky asi jeden z důvodů, proč převážně mladí lidé v bývalé NDR se k demokracii obracejí zády a volí krajně pravicovou AfD.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
