Karel Hvížďala: Proč předvolební průzkumy klamaly?

22. říjen 2017

Ve staré Evropě se velice často předvolební průzkumy relevantních agentur liší pouze o desetiny procenta, zatímco u nás se vždy mýlí. Letos to bylo obzvláště markantní: Většina agentur předpovídala hnutí ANO Andreje Babiše kolem 25 či 26 procent a dostal bezmála 30 procent.

Sociální demokraté dle stejných agentur měli dostat kolem 13 procent a dostali něco málo přes 7 procent, podobně dopadli komunisté. Překvapili i Piráti, jejichž preference se pohybovaly kolem 6 procent a dostali něco přes 10 procent podobně jako SPD pana Okamury, a tak bychom mohli pokračovat.

Otázka je, proč se naše agentury zásadně mýlí? Problém je zřejmě hlavně v tom, že u nás jsou registrovány v mezinárodní asociaci jen čtyři: STEM, Kantar, Median a CVVM. Od června do září zveřejnily jen několik málo volebních modelů. Chybí-li pravidelnost a nelze-li sledovat tendence, je pravděpodobná chyba větší.

Příkladně Median zveřejnil jen tři: v červnu, v srpnu a v říjnu, což je velmi málo. Podle jejich posledních výsledků by vyhrálo ANO s 25 procenty, ČSSD by měla 12,5 procenta a do Sněmovny by se dostalo celkem osm stran.

CVVM zveřejnil poslední průzkum v první polovině září, ale přešel na novou metodu a místo otevřené otázky dával zavřenou otázku, tedy respondent si mohl vybírat jen z uvedených stran, takže výsledky nelze srovnávat. Navíc po vyloučení respondentů, kteří nechtěli jít k volbám či nevěděli, koho budou volit, jim zbylo jen 452 dotazovaných, což je velmi malé číslo. Podle tohoto průzkumu by dostalo ANO 16,9 procent, sociální demokraté 7,6, komunisté 6,8 atd.

Karel Hvížďala

Stranické preference ale představují jen aktuální rozložení sympatií k politickým stranám a nelze je, jak sami říkají, zaměňovat s předpovědí reálného volebního chování, respektive s volebními prognózami, což ve výsledku média dělala.

Další faktor, o kterém lze ale jen spekulovat, je, že někteří lidé se styděli přiznat, že budou ANO volit. A poslední důvod, proč naše průzkumy jsou tak nepřesné, je triviální: řádné průzkumy jsou nesmírně drahé a u nás do nich nikdo nechce investovat.

Soubory otázek jsou obsáhlé, obsahují řady kontrolních jinak formulovaných otázek, zkoumají alternativy a výsledky korigují různými indexy, ke kterým dospívají porovnáním dřívějších odchylek. V budoucnu by snad mohla takový řádný průzkum půl roku před volbami každý měsíc financovat veřejnoprávní média, to znamená ČTK, Česká televize a Český rozhlas.

Spustit audio