Karel Hvížďala: Problémy justice a přeplněné věznice
K dlouhodobým problémům justice, která je i 30 let po roce 1989 příliš závislá na politické moci a kde se jen stále hovoří o novém zákonu o státním zastupitelství, přibyl s novou vládou i další problém jmenováním do funkce ministra spravedlnosti Pavla Blažka.
Ten léta vedl brněnskou ODS, která je zapojená spolu s ČSSD a ANO do sítě politiků, úředníků a advokátů, kteří se podíleli na podvodném hospodaření s městským majetkem.
Čtěte také
A i jen tento fakt by ho měl diskvalifikovat z možné nominace na tuto funkci, protože před třemi roky byl sám vyšetřován. Podezření vzbudil i tím, že nevystoupil aktivně proti milosti Miloše Baláka a že v souvislosti s vyšetřováním brněnské kauzy posílá dotazy na státní zastupitelství, což logicky vzbuzuje nedůvěru. A dokonce se zajímal i o osobní život dozorující žalobkyně.
O jednom z dlouhodobých problémů, který souvisí s fungováním české justice, se ale i díky těmto aktuálním problémům nehovoří, ač je stejně závažný: podle mezinárodních statistik nás index vězeňské populace zařadil na druhé nejhorší místo v EU po Litvě.
Aby byli lidé rádi na svobodě
Čtěte také
Jinými slovy: na sto tisíc obyvatel u nás připadá podle statistiky 203 vězňů. Při bližším pohledu to ale znamená, že z celkového počtu více než 21 tisíc vězňů, které máme v Česku, víc než polovinu tvoří recidivisté.
Tento stav způsobují dvě věci: odkládání trestů za drobnou kriminální činnost a neschopnost státu tyto lidi integrovat. A zřejmě i snaha starostů a primátorů se zbavovat lidí, kteří jim dělají ve městech a obcích potíže. Situace, jak říkají odborníci, zásadně mění účel trestu: Lidé se nedostávají do věznice „za trest“, ale „pro trest“: Jen proto, aby nevadili, místo toho, aby si uvědomili, že se ve vězení ocitli kvůli porušení zákona.
V praxi tento mechanismus funguje tak, že poprvé takový člověk ztratí svobodu kvůli tomu, že způsobil škodu, která přesáhla hodnotu deseti tisíc. Podruhé či potřetí ale stačí, když se tentýž člověk dopustí krádeže v hodnotě několika stokorun.
Čtěte také
Pak je odsouzen většinou jen podmínečně. Přijde-li takovému pachateli domů obálka s modrým pruhem a výměrem nepodmíněného trestu, o kterém rozhoduje samosoudce bez účasti obviněného, obálku zahodí.
To se může opakovat i dvakrát či třikrát, než dojde k řádnému soudnímu jednání, kde se obviněnému podmínky sečtou a on může být odsouzen třeba k šesti letům nepodmíněného vězení. A právě takové případy plní naše věznice.
Může za to špatná legislativa, tedy Sněmovna a neexistence výchovných programů a nedostatečné finance na probační a mediační službu, která by pomohla propuštěným vězňům zajistit práci, naučit je starat se o rodinu a pomohla jim zajistit bydlení.
Přesně to formuloval právník Jakub Drápal vystudovaný v Cambridge: „Pokud tady máme lidi, kterým nevadí být omezen na svobodě, tak máme problém jako celá společnost. Nezlepšíme to tím, že jim pobyt ve vězení budeme zhoršovat, ale spíše tak, že budeme pracovat na našem sociálním systému, aby byli lidé rádi na svobodě.“ A i o to by se měl starat ministr spravedlnosti.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
