Karel Hvížďala: Mohou slova zabíjet i v Evropě?

29. listopad 2018
Hádka, spor, křik, nadávky, konflikt

„Inteligence českých novinářů je někdy na úrovni blbouna nejapného, který byl po právu vyhuben. České novináře se zatím vyhubit nepodařilo,“ to jsou slova prezidenta Miloše Zemana.

A podobně hovořil v poslední době i premiér Andrej Babiš, když na novináře křičel: „Jste zkorumpovaná pakáž... Lžete! Řešíte pseudokauzy!“

Jiří Stránský: Nejjednodušší je pravda, proto se tak dobře pamatuje

Srpen 1968

Asi vás většinu zklamu, ale na to, jak málo uplynulo času od 21. srpna, nikdo z nás nemá dost odstupu, aby si myslel něco jen svého.

Útoky na novináře, migranty, Židy či intelektuály se ale začaly šířit ve veřejném prostoru nejen u nás, ale i ve Spojených státech, staré Evropě a jinde.

To byl důvod, proč se profesorka Susan Beneschová z Harvardu začala zabývat před více než dvěma lety soustavným studiem vztahu jazyka a masy, i když tenkrát ji ani ve snu nenapadlo, že by se tento problém mohl dostat do USA a do Evropy.

Její první studie se týkaly zemí, v kterých hrozilo vyhlazování některých skupin obyvatelstva. Tehdy zkoumala, jak mohou být slova nebezpečná a došla k závěru, že ohrožení pro lidi začíná tehdy, když se začnou ve společnosti používat slova, která se vymykají běžně akceptovanému úzu jako jsou zrádci lidu, lživá média, příživníci, nájemní žoldáci a samozvanci, když pominu hrubější výrazy našeho pana prezidenta.

Proti brutalizaci jazyka

Prezident se nebude omlouvat za vulgarismy, řekl jeho mluvčí

03242686.jpeg

Prezident Miloš Zeman se nebude omlouvat za vulgární výrazy, které pronesl v neděli v živém vysílání Českého rozhlasu, oznámil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Někteří politici prezidenta za sprostá slova kritizovali. Výroky hlavy státu v pořadu Hovory z Lán je podle Ovčáčka nutné chápat v kontextu.

Problém podle paní profesorky začíná tehdy, když i lehce opovržlivá slova společenství akceptuje a začne je používat, protože to skoro vždy vyvolává dominový efekt: lidé i politici totiž začnou výrazivu dodávat stále větší a větší emocionální náboj, až z původních „hořlavých“ kapek vzplane oheň jako ve Rwandě.

Jenže, jak ukazují příklady z posledních týdnů ve Spojených státech, Cesar Sayoc, který rozesílal balíčkové bomby na protivníky prezidenta Donalda Trumpa, jeho nenávistné hlášky z twitteru šířil, a proto také jim zaslal bomby.

A podobně Robert Bowers, který vraždil lidi v synagoze Pittsburghu, používal velmi obhroublý antisemitský slovník, který se začal šířit na sociálních sítích. A na sítích ve Spojených státech se šířil i obraz, na němž byl znázorněn vlak, který najíždí na člověka, který místo hlavy měl logo televizní stanice CNN. A to je podle paní profesorky přesně to, co ona nazývá odlidštěním jazyka, které bourá překážky násilí.

Gita Zbavitelová: Vraždění v americké synagoze – v USA i Evropě sílí antisemitismus

Pieta za oběti střelby v americkém Pittsburghu

Jeden americký obdivovatel Hitlera v sobotu zastřelil jedenáct věřících v synagoze v Pittsburghu s výkřikem „všichni tihle Židé musí zemřít!“.

Podobný problém vykazuje rétorika v celé naší civilizaci ve vztahu k migraci, protože skutečný odvěký problém migrace ovládl narativ extrémistů, který všechny běžence líčí jako hordy zlých černochů a muslimů, protože prý původním obyvatelům chtějí vzít práci, ženy i peníze.

Tento strašidelný příběh totiž zamlžil rozdíl mezi migranty a azylanty, kteří přicházejí z válkou soužených území. Ale protože tyto problémy nejsou naše, nemůže existovat ani jenom naše řešení, upozorňují filozofové.

Karel Hvížďala

Pokud se proti brutalizaci jazyka nepostavíme a pokud se na tomto procesu budou nadále přiživovat i politici a platformy jako jsou facebook a twitter, které se zříkají odpovědnosti za obsahy, které šíří, bude čím dál tím méně pravděpodobné, že se nějakým krvavým následkům dokážeme v Evropě vyhnout.

Spustit audio