Karel Hvížďala: Lidovci o víkendu oslaví 100. výročí

4. leden 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Josef Lux (1956-1999)

Lidovci přežili s přestávkou za druhé světové války ve vrcholné politice v naší zemi, jak sami říkají, Habsburky, fašisty i komunisty.

Od roku 1992 se jmenují KDU-ČSL a na konci roku se pohybovaly jejich preference kolem nebezpečných pěti procent. To je zhruba na úrovni posledního volebního výsledku.

KDU-ČSL a křesťanské hodnoty

03779838_0.jpeg

Kdo nepracuje, ať nebydlí?

Za klíčový slogan, který charakterizuje tuto stranu v celých dějinách, lze považovat prohlášení jejich předsedy Jana Šrámka: „Dohodli jsme se, že se dohodneme.“ Díky tomuto přístupu nechyběli lidovci v žádné z vlád meziválečné ČSR a po roce 1989 zasedali v osmi z patnácti vlád.

Možná, že současnou situaci lze přirovnat k roku 1929, kdy v parlamentních volbách ztratili značnou část svého elektorátu, což se přičítá hlavně necitlivosti k sociálním otázkám.

Po hospodářské krizi v 30. letech došlo ve straně k soupeření dvou křídel, v němž vyhrálo Šrámkovo křídlo, které mělo obavy, že konzervativci ve straně by mohli ohrozit parlamentní demokracii, protože byli proti liberalismu a vyskytly se u nich i antisemitské výroky.

Návrat do Sněmovny

Jindřich Šídlo: Lidovci, lustrace a hygiena

03025063_0.jpeg

Tomu se říká stabilní vláda plná vzájemné důvěry. Nový kabinet ještě ani nedospěl k hlasování o důvěře, a už tu máme první výhrůžku odchodem z koalice, samozřejmě ze zásadních morálních a ideových důvodů. Lidovci prý vládu opustí, pokud prvním čtením projde komunistický návrh na zrušení lustračního zákona.

Jenže ve stejné době se lidovci obávali i agrární diktatury a uvažovali o spolupráci se socialisty. Šrámek bránil ideje ČSR až do doby, než byla strana zakázaná.

Jenže i po roce 1945 se rozhořel opět ostrý boj o orientaci strany. Proti kompromisní politice se postavili se starší Helenou Koželuhovou mladší členové v čele s Pavlem Tigridem. Konec diskuse nastal v únoru 1948, kdy do čela se dostal příznivec spolupráce s komunisty Josef Plojhar.

Po roce 1989 se strana zbavila agentů StB, viz aféra Bartončík, a do čela nastoupil mladičký nadaný řečník Josef Lux, který se snažil získat mezi své voliče zejména střední vrstvu a na kandidátky tlačil veřejně známé osobnosti, jako byl například Petr Pithart.

Petr Honzejk: Lidovci mezi papežem Františkem a Jiřím Čunkem

Petr Honzejk

Pavel Bělobrádek se v sobotu stane s pravděpodobností blížící se jistotě znovu předsedou KDU ČSL. A předem hlásí, že má se stranou velké plány.

Po smrti Josefa Luxe v roce 1999 se zase rozhořel starý spor. Ten posléze vrcholil konfliktem mezi Miroslavem Kalouskem, v čele strany byl v letech 2003 až 2006, který tíhnul spíše k pravici a Cyrilem Svobodou, který měl blíže k ČSSD a vedl stranu v letech 2001 až 2003 a později v letech 2009 až 2010.

A tehdy udělal Kalousek známý absurdní krok po problémech ve čtyřkoalici se sestavením vlády a navrhl uzavřít koalici se sociálními demokraty podporovanou komunisty. To smetlo Kalouska a do čela byl zvolen v roce 2006 Jiří Čunek, stranu řídil do roku 2009. Ten neměl vůbec žádný politický program a navíc brzy musel kvůli svým aférám z vlády odejít.

V roce 2010 se strana nedostala do Sněmovny. To otevřelo cestu do vedení Pavlu Bělobrádkovi, pod jehož vedením se lidovci dokázali v roce 2013 vrátit do Sněmovny, což se do té doby žádné jiné straně nepodařilo. V poslední době odmítli vstoupit do kabinetu, v jehož čele stojí trestně stíhaný předseda.

Karel Hvížďala

Dne 31. března 2019 se sejde v Brně jejich sjezd, na kterém po odstoupení pana Bělobrádka má být zvolen nový předseda. Největší šance má Marian Jurečka, i když žádný konkrétní program strany nepředložil. Mezi dalšími kandidáty jsou pánové Jan Bartošek a Marek Výborný.

Spustit audio