Karel Hvížďala: Komemorace dvou krizí ČT
Komemorace se česky řekne připomínání a podle sociologů každé připomínání událostí při důkladnějším pohledu vypovídá více o společenství, které tak činí, než o připomínaných událostech. V tomto textu se proto pokusím připomenutím krize České televize ze zlomu let 2000 a 2001 a současné situace kolem ČT upozornit na to, co tyto krize vypovídají o nás.
Připomeňme si nejprve, o co šlo před dvaceti lety. Tehdy se vzbouření redaktoři odmítli podřídit vedení, které po odvolání generálního ředitele a jmenování Jiřího Hodače angažovalo jako ředitelku zpravodajství Janu Bobošíkovou, která předtím působila jako poradkyně v kanceláři Václava Klause z ODS. Tak vzniklo kromě profesionálního zpravodajství ČT od 24. prosince do 9. února 2001 ještě druhé, improvizované zpravodajství, kterému se říkalo Bobovize.
Čtěte také
Před budovou zpravodajství ČT v Praze na Kavčích horách se denně mohutně protestovalo a na stranu vzbouřenců se přiklonily obě parlamentní komory. Petiční výbor Česká televize – věc veřejná ve svém prohlášení uvedl: „Při volbě či spíše jmenování poslední Rady ČT na jaře 2000 došlo k porušení zákona o ČT. Současná Rada ČT vznikla tak, že do ní poslaly své zástupce politické strany dle výsledků voleb v roce 1998 a ve shodě s opoziční smlouvou ČSSD a ODS.“ Dne 3. ledna 2001 se konala na Václavském náměstí na podporu vzpoury demonstrace za účasti více než sta tisíc lidí. Senát ve stejné době přijal usnesení, ve kterém konstatoval, že za současnou situaci nese odpovědnost Rada ČT, vyzval Hodače k rezignaci a sněmovnu k odvolání Rady ČT – k tomu také posléze došlo.
Opakování událostí
Čtěte také
V květnu 2021 půjde o to, aby po obměně dalších čtyř míst v Radě ČT měli převahu tvrdí kritici zpravodajství ČT z řad ANO, SPD a komunistů. Na to ukazuje i rozhodnutí sněmovního volebního výboru, který z 56 uchazečů vybral do užšího kola 12 lidí a přednost dostali ti nejvíce kritičtí. Mezi nimi je i Daniel Váňa, bývalý mediální expert ANO, který vytkl ČT, že zpravodajství je nevyvážené v neprospěch SPD. I když Váňa svůj závěr opřel o chybnou interpretaci dvou grafů, ve výroční zprávě Rady ČT tato výtka zůstala, přestože většina radních byla proti.
A to se vše děje za situace, kdy se poslanci nedobrali k projednání čtyř výročních zpráv za roky 2018 a 2019. Pokud by sněmovna odmítla dva takové dokumenty po sobě, mohla by být Rada ČT odvolána. V opačném případě se síla Rady ČT zvýší a tlaky na odvolání ředitele budou větší.
Závěr, který vypovídá o stavu naší společnosti, je tedy zřejmý: Ani po třiceti letech se všichni naši politici nesmířili s tím, že demokratické státy jsou postaveny na dělbě moci, kam patří moc ústavodárná, moc výkonná, moc soudní a i moc mediální – její páteří jsou právě nezávislá veřejnoprávní média. A obě krize mají navíc stejnou hlavní hybatelku – Janu Bobošíkovou, kterou tentokrát jen zastupuje v Radě ČT její spolupracovnice Hana Lipovská.
A i jako před dvaceti lety se situací v ČT zabývala ve středu Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky, která vyzvala ministra kultury, aby prosadil respektování vládního prohlášení o garanci nezávislosti médií. V usnesení pak vyzvala sněmovnu, aby dovolbu radních odložila do doby vyjasnění legitimity některých navrhujících organizací. Z toho je zřejmé, že pokud nezměníme způsob volby radních, podobné krize se mohou opakovat.
Autor je publicista
Související
-
Miloš Šenkýř: Dvacet let. A ještě si počkáš, veřejnoprávní kulturo
Je to právě dvacet let, co s prvními volbami fakticky vznikly kraje. Tehdy propukla vlna „přehazování“ veřejných institucí.
-
Rušení veřejnoprávních médií? Jen výrok vytržený z kontextu, odpovídá kandidátka do Rady ČT Lipovská
Jméno ekonomky Masarykovy univerzity v Brně Hany Lipovské se ještě docela nedávno skloňovalo v souvislosti se sporným výrokem o nepotřebnosti veřejnoprávních médií.
-
Karel Hvížďala: Proč máme veřejnoprávní média
Za předobraz veřejnoprávních vysílačů lze považovat BBC, jak ji definoval John Reith v roce 1927, když převedl po pěti letech British Broadcasting Company na Corporation.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
