Miloš Šenkýř: Dvacet let. A ještě si počkáš, veřejnoprávní kulturo

20. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Národní divadlo

Je to právě dvacet let, co s prvními volbami fakticky vznikly kraje. Tehdy propukla vlna „přehazování“ veřejných institucí.

Nemocnice, domovy důchodců, knihovny, muzea, některé památky, to vše začalo kolovat mezi okresními úřady, městy, státními institucemi i novými o kraji. Což ovlivnilo peníze, které třeba některé kraje dostávají do rozpočtů. A zněly tehdy také sliby, že se to vyřeší. Za dvacet let se tak až na drobné úpravy nestalo.

Čtěte také

Říkám to proto, že ekonomické dopady koronaviru znovu otevřely diskuse. Konkrétně o tom, kdo by měl být zřizovatelem – a v současném pojetí fakticky i největším donátorem – velkých divadel, která patří městům.

Brněnská radnice to říká otevřeně – a ne poprvé, jen jaksi koronavirově důrazněji. Chceme, aby si naše Národní divadlo převzalo ministerstvo kultury. A totéž připadá v úvahu v případě ostravského „národního“. Když má ministerstvo kultury Národní divadlo v Praze, ať přibere další.

Matematika je to jednoduchá – pokud se zřizovatelem stane stát, nemuselo by třeba Brno ze svého dávat té současné zhruba půl miliardy korun, ale o něco méně. Za udržení instituce by totiž zodpovídal stát.

Vymezení veřejných kulturních institucí

Samozřejmě že platí, že je bližší košile než kabát, a tak by toto řešení mohlo Brnu i Ostravě ušetřit. Můžeme se však ptát, proč také ne provozovatelům dalších významných scén. Opomiňme také, že je rozpočet celého ministerstva kultury pro letošní rok zhruba stejný jako rozpočet Brna. Či možná dokonce nižší.

Podstatné je jedno. Ty peníze totiž potečou v principu ze stejného zdroje – z vybraných daní. Jen instituci přehodíme z položky do položky a případné škrty kvůli úsporám tak shodíme na nového zřizovatele.

To vedení Brna samozřejmě ví. A tuší, že případné protlačení formou zákona by mohlo spustit lavinu. V republice jsou desítky divadel, více než desítka filharmonických orchestrů, ale také hvězdárny a další kulturní instituce.

Čtěte také

A nedivme se, když se magistráty a radnice ptají, proč mají dotovat služby nejen pro své obyvatele, ale pro jiné. A proč těm svým nemohou aspoň dát slevu, protože ani to jim další předpisy (bránící dvojím cenám) nedovolují.

Byť může být postoj brněnské radnice logický, řešení musí být jinde. Konečně dokončit jasné vymezení vybraných veřejných kulturních institucí a jejich právního fungování.

Opakované sliby na vytvoření veřejnoprávních institucí, které by měly stanovené určité formy fungování a příspěvky, ale ke zdaru nedospěly. Naposledy spadly pod stůl s koncem funkčního období sněmovny v roce 2017. A současná vláda je sice má ve svém programovém prohlášení, ale už fakticky neexistuje šance je do konce funkčního období schválit.

03494680.jpeg

Bez odpovědi, jak takové instituce mají fungovat a jaká pravidla pro ně mají platit, by byl jakýkoli přesun v globále jen přesunutím výdajů z jedné kapsy do druhé. A vše by se jen prodražilo ještě navíc o ceny nových razítek, cedulí a vůbec všechny náklady s těmi přesuny spojené.

Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno

Spustit audio