Jiří Leschtina: Nový boj o Českou televizi? Už nejen hrozí, ale stává se nevyhnutelným

21. listopad 2020

Bleskurychlé odvolání dozorčí komise Rady České televize bez věcného zdůvodnění, po kterém rezignovali předseda i místopředseda Rady ČT, jsou neklamným znamením.

A sice toho, že právě začal dlouho očekávaný útok na Kavčí hory, kdy na jeho konci se má veřejnoprávní televize proměnit v poslušný nástroj vládního hnutí ANO a jeho tichých spojenců v Poslanecké sněmovně.

Čtěte také

Skutečnost, že Rada ČT svůj první úder nasměrovala na ekonomický poradní orgán České televize, prozrazuje leccos o její strategii. Nově zvolení radní s ekonomkou Hanou Lipovskou v popředí, ke kterým se přidala i část dosavadních členů rady, zřejmě hodlají Českou televizi tlačit ke zdi přes rozpočet na příští rok. Tlak na ořezání výdajů, narušení jejího hospodaření, otálení se schválením rozpočtu – to všechno může podkopat stabilitu televize a učinit ji tak více zranitelnou.

Hrozbou ekonomické šikany pak mohou radní tlačit ředitele České televize k zásadnímu dilematu: Držet se ve funkci i za cenu, že na tom bude televize hospodářsky ztrácet? A pokud Petr Dvořák nerezignuje, pak poslední úder může přijít příští rok v květnu, kdy „antikavčí“ většina ve sněmovně zvolí další čtyři členy Rady ČT.

Napětí na Kavčích horách stoupá v předvečer 20. výročí televizní stávky, vyvolané snahou tehdejšího mocenského kartelu ODS a ČSSD ovládnout veřejnoprávní televizi. Tehdy jen urputné lidové demonstrace, probíhající ve vánočním i novoročním čase, zabránily Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi zapřáhnout ČT do služeb jejich skryté koalice.

Rozviklávání pojistek demokracie

Byl to ale jen poloviční happy end. Ředitel úzce spjatý s ODS rezignoval, ale Česká televize se zdaleka nevymotala ze závislosti na politicích. Podle nových zákonných pravidel už sice členy rady sněmovně nenavrhovaly ke schválení politické strany, ale nevládní sdružení a instituce. To se rychle začalo obcházet a čím dál sofistikovaněji obchází dodnes.

Čtěte také

K částečnému úspěchu televizní stávky před dvěma desetiletími přispělo i to, že mocenské souručenství ČSSD–ODS se poprvé od svého vzniku v roce 1998 začalo drolit, když vzbouřence podpořila část sociálních demokratů kolem Petry Buzkové a Vladimíra Špidly.

Dnes je vládní ČSSD mimo hru. A alternativní sněmovní spojenectví ANO, SPD a komunistů, vyztužené dvěma poslanci Trikolóry, má volbu členů rady pevně pod kontrolou a vyznačuje se nerozborností dosahující pevnosti přepjatého betonu.

Nad tím vším bdí na Hradě Miloš Zeman, který jak známo nezapomíná. A nebylo by radno pochybovat o jeho touze po odčinění porážky před dvaceti lety, ke které přispěl i tehdejší prezident Václav Havel svým jasným přitakáním televizní stávce.

Jiří Leschtina

Zároveň se ale také od přelomu tisíciletí dál posunula občanská společnost, kterou zvlášť poslední léta s Milošem Zemanem a Andrejem Babišem ještě víc aktivizovala a vyzbrojila vytrvalostí ve vzdoru k autoritářským tendencím a rozviklávání pojistek demokracie, ke kterým bezesporu patří i veřejnoprávní televize.

Nový střet o nezávislost ČT v době, kdy společnost je těžce zkoušena pandemií i jejími dopady, může být hodně frustrující a ještě více může rozeštvat beztak již rozpolcenou společnost. Poslední kroky Rady České televize ale napovídají, že se pomalu, ale jistě stává nevyhnutelným.

Autor je publicista

Spustit audio