Karel Hvížďala: Jak ovlivnil covid-19 justici

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nejvyšší soud České republiky v Brně
0:00
/
0:00

Na bilanci vlivu globální pandemie na konci druhé dekády 21. století na fungování jednotlivých mocí ve státě je brzy, ale některé tendence je možné vypozorovat už nyní.

Zdá se, že moc výkonná přes všechny chyby posílila: Donaldu Trumpovi podle posledních průzkumů důvěřuje 83 % republikánů a v sousedním Německu se enormně zvýšila prestiž Angely Merkelové. I u nás Andreji Babišovi preference překvapivě stouply.

Dnes se pokusím v tomto textu hledat odpověď na otázku, jak proměnila pandemie českou justici, tedy třetí moc ve státě.

První dobrou zprávou, kterou jsem od státních zástupců i soudců zaslechl, byla: home office u nás zvýšil výkonnost řady zaměstnanců. A zároveň, jak mi potvrdila pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, se všichni museli naučit používat počítače, aby měli přístupy ke všem důležitým dokumentům, které potřebují pro svou práci, a mohli se zúčastnit videokonferencí, jednání před soudy, výslechů přes Skype atd.

Doslova řekla: „Samozřejmě se ukázaly i generační rozdíly: mladší ročníky s přechodem na tuto techniku neměly vůbec žádné problémy. Dva měsíce života s onemocněním COVID-19 nás posunuly v tomto směru dopředu víc než předchozích deset let.“

Stát musí investovat do IT techniky

To potvrdil i advokát Tomáš Sokol, který mi řekl: „Pokud do justice počítáme i vězeňství, pak pandemie výrazně akcelerovala projekt video návštěv obviněných či odsouzených a jejich obhájců či právních zástupců. Do února jsme s kolegou Novákem za Českou advokátní komoru ladili pilotní program zkoušený ve dvou věznicích a plánovali budoucí vyhodnocení. Místo toho byl systém zaveden do měsíce ve všech věznicích České republiky.“

Na druhou stranu ale při pouhém podezření na koronavirový pozitivní nález se skupinové věci hroutí a jsou odročovány. Někde dokonce prý stačí suše zakašlat a tvářit se horečnatě. Doposud byla pro soud určující lékařská zpráva o nezpůsobilosti účastnit se soudního řízení. Teď namnoze k odročení poslouží temné podezření.

Jenže, jak mi sdělil zase předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, jednání často vyžaduje, „aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v přítomnosti účastníka řízení... Zásada ústnosti a veřejnosti soudního projednávání si tak vynutila v nesčetném množství výraznou prodlevu řízení. To se týká nejen trestních věcí, ale i většiny soukromoprávních sporů o úpravu výživného a výchovy nezletilých dětí“.

Zdá se ale, že pozitivní změny pod vlivem pandemie v justici převážily – to mi potvrdila i předsedkyně Okresního soudu v Domažlicích Martina Dufková: „Přesvědčila jsem se, že mám soud obsazený profesionály. A zcela zřetelně se odhalily a vyrýsovaly charaktery lidí v dobrém i ve zlém.“ Tomáš Sokol citoval v této souvislosti Karla Čapka: „Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo.“ 

Karel Hvížďala

Jeden problém ale naproti tomu nabyl na důležitosti – a v tom se shodují všichni: Stát musí investovat do IT techniky velmi rychle hodně peněz, protože vybavení justice je opravdu zastaralé a špatně zabezpečené.

Autor je publicista