Jan Januš: Koronavirus vyzkouší i Ústavní soud. Ovlivní, jak bude do budoucna vypadat

Vládní politici se takovýmto závěrům snaží vehementně bránit a předkládají své vlastní právní rozbory, tvrdící, že odpovědnost nesou v tomto případě sami podnikatelé, pro které našli ve státním rozpočtu alespoň nějaké ty půjčky a také desítky tisíc všimného.

Čtěte také

Jan Januš: Ústavní soud podpoří vládní zákazy, jednotlivcům ale otevře cestu k penězům

Ale znáte to, dva právníci mívají tři názory. Relevantní tak budou až skutečně autoritativní hlasy, o kterých české ústavní zákony stanoví, že rozhodují. Tedy soudci.

Spory budou trvat dlouhou dobu, dá se očekávat, že několik let, a výjimečná pozornost se bude dlouhodobě upírat ke všem jednotlivým justičním článkům. Zcela zásadní pak bude postoj Ústavního soudu.

Ten je od února po delší době opět kompletní, právě v době, kdy se bude naplno rozhodovat o důsledcích koronavirové krize, se ale rozeběhne jeho postupná obměna. A možná se také ukáže, jestli právě obdoba jeho současného složení je tou správnou i do budoucna.

Zcela nový Ústavní soud

I když předsedou Ústavního soudu zůstává i nadále Pavel Rychetský a místopředsedy Jaroslav Fenyk a Milada Tomková, velmi významnou roli může v příštích měsících a letech hrát jeho služebně nejmladší člen Pavel Šámal. Právě on, dřívější předseda Nejvyššího soudu a rovněž hlavní autor trestního zákoníku, nastoupil v únoru na více než rok volné místo, opuštěné dobrovolným odchodem Jana Musila.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Význam ústavních institucí neochabuje ani ve chvílích krize

Podle slov prezidenta Miloše Zemana, který Šámala do funkce jmenoval, by měl tento jeho přestup zlepšit dynamiku Ústavního soudu, a to na základě jeho zkušeností a pracovitosti. Ve funkci může strávit dlouhých deset let, dokonce ji může, alespoň v teoretické rovině, i opakovat.

Profesor Šámal sice nastoupil k Ústavnímu soudu jako řadový soudce, přesto ale nejde brát Zemanova zmíněná slova na lehkou váhu. Šámal skutečně může minimálně svým chováním na plénu Ústavního soudu tuto klíčovou instituci výrazně ovlivnit a vzhledem k tomu, jak dlouhý mandát před sebou má – skončí totiž až v roce 2030 –, může po kariérním žebříčku ještě stoupat. Právě aktuální pandemie v tom může rovněž sehrát svoje.

Po Šámalově příchodu tvoří Ústavní soud opět patnáct soudců. Před svým nástupem k tomuto tělesu se věnovali různorodým právním oborům, mnozí z nich se silným akademickým zázemím. Univerzitních profesorů nebo docentů najdeme u Ústavního soudu hned šest. Kromě již zmíněných profesorů Pavla Šámala a Jaroslava Fenyka jde o profesora Jana Filipa, profesora Vladimíra Sládečka, profesora Josefa Fialu a docenta Vojtěcha Šimíčka.

Čtěte také

Jan Januš: Šámal bude správným ústavním soudcem, Senát by jej měl schválit

Pomyslné kvóty pak Ústavní soud zcela jistě neplní. Jeho členkami jsou pouze dvě ženy: zmíněná místopředsedkyně Milada Tomková a jedna z nejvýraznějších právniček dneška – Kateřina Šimáčková.

Takto tedy dnes vypadá Ústavní soud. Mělo by u něj zasedat více žen? Má tam být méně vysokoškolských učitelů? Chybí tam někdo z řad státních zástupců, exekutorů, insolvenčních správců nebo podnikových právníků?

Otázky dosud kladené jen akademicky mohou nabýt při řešení následků koronaviru zcela praktických rozměrů. Zkusme i o nich do budoucna přemýšlet. Čas rychle letí a brzy se začne stavět zcela nový Ústavní soud. To, jak bude vypadat, ovlivní i to, jak ten stávající nyní uspěje.

Autor je zástupce šéfredaktora serveru Info.cz