Jan Januš: Šámal bude správným ústavním soudcem, Senát by jej měl schválit
Z hlediska justice si připomínáme jedno smutné výročí. Ústavní soud už totiž není kompletní celý jeden rok.
Patnácté místo je po loňské rezignaci Jana Musila stále prázdné. Když totiž prezident Miloš Zeman neprosadil jako jeho nástupce prorektora Univerzity Karlovy a profesora ústavního práva Aleše Gerlocha, s další nominací zrovna nechvátal.
Čtěte také
Ta tak přišla až lehce před Vánocemi, novým ústavním soudcem by se mohl stát současný předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Jestli tomu tak skutečně bude a prázdné místo u Ústavního soudu se po více než 12 měsících opět zaplní, rozhodnou senátoři na své schůzi.
Pavel Šámal přichází před horní komoru českého parlamentu jako silný kandidát, který už získal jednohlasné souhlasné stanovisko vlivného a důležitého Ústavně-právního výboru.
To ale ještě nemusí nic znamenat, Ústavně-právní výbor Senátu souhlasil – i když je pravda, že ne jednohlasně – rovněž s kandidaturou Aleše Gerlocha, který nakonec v hlasování pléna zcela propadl. O několik let dříve potvrdil také nominaci ústavního soudce Jiřího Nykodýma, jeho postup ale schůze všech senátorů stejně tak zastavila.
Pavel Šámal bude správným ústavním soudcem
Pavel Šámal je ale přece jen v jiné situaci. Pro prezidentovu kancelář nikdy v minulosti nepracoval a nemůže s ní být nijak spojován, na rozdíl od Aleše Gerlocha, který právě tuto svou dřívější činnost zaplatil svým senátním neúspěchem.
Čtěte také
Šámal také nerozhodoval politicky vyhrocené kauzy a někteří senátoři se mu tak nemají dogmaticky za co mstít, jako se tomu patrně stalo u Jiřího Nykodýma, který zase pykal za svůj postoj k církevním restitucím.
Přesto se ale i vůči Šámalovi několik výtek objevilo. Zaregistroval jsem tyto: je to bývalý člen KSČ, v pozici předsedy Nejvyššího soudu často a dalece cestoval, je hlavním autorem trestního zákoníku a další legislativy, a je tak otázka, jak bude přistupovat k jejímu ústavnímu výkladu, a konečně, když předčasně svou pozici v čele Nejvyššího soudu opustí, dají senátoři prezidentovi možnost do ní jmenovat někoho jiného.
Tuto poslední námitku zatím neřešme, celá se dá shrnout známým „co by kdyby“. Ale k tomu ostatnímu: Předlistopadové členství v KSČ je opravdu kaňkou na Šámalově profilu, nicméně je to něco, co soudce nezakrývá, a naopak se za tuto svou minulost kaje. V dnešní době je to patrně dostačující.
Čtěte také
Téma cestování profesora Šámala otevřely na konci loňského roku Lidové noviny, a v odborných kruzích se nesetkaly snad s nikým, kdo by jim za to zatleskal. Kampaňovitost z těch článků přímo čišela, a tak je dobře, že je nikdo relevantní nevzal vážně.
Podobně jako námitky prezentované na Ústavně-právním výboru senátorem Pavlem Fischerem, které se patrně dají ilustrovat touto jeho řečnickou otázkou, tak jak ji alespoň zachytil server Česká justice: „Pokud se však o něm mluví jako o otci trestního zákona, bude schopen se tohoto otcovství zříci, když se bude muset kriticky vyjadřovat k textu, kterého je autorem?“
Takovýto postulát ale odmítl jak sám Šámal, tak evidentně i senátoři Ústavně-právního výboru, kteří mu již dali jako možnému ústavnímu soudci důvěru. Tak by mělo učinit i celé plénum, Pavel Šámal totiž bude správným ústavním soudcem a prezentované námitky na tom nic nemění.
Autor je zástupce šéfredaktora serveru Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
