Karel Barták: Trump přiměl Evropany zbrojit. Vzhledem ke stavu světa to prospěje jejich bezpečnosti
Americký prezident Donald Trump slavil triumf na summitu Severoatlantické aliance. Jejích 31 dalších členů, vesměs Evropanů, přistoupilo na jeho požadavek, aby navýšili výdaje na obranu z dosavadních povinných dvou na pět procent svého hrubého domácího produktu. Někteří to udělali bez okolků, další remcali, nikdo se však nepostavil otevřeně proti. Ačkoli jde o velmi prudký nárůst, který bude mít významný dopad na jejich ekonomiky.
Důvodem je zajisté vyhrocená mezinárodní situace, zejména pak ruská válka proti Ukrajině, vedená přímo na evropském kontinentu. Ruská agresivita, horečné zbrojení i válečnická propaganda vzbuzují oprávněné obavy.
Čtěte také
S pětiprocentním závazkem, jehož má být dosaženo do deseti let, souhlasili bez řečí nejohroženější spojenci, tedy pobaltské, severské země či Polsko a také Česko. Jen nerady se pod něj podepsaly zeměpisné vzdálenější Španělsko, Itálie nebo Belgie.
Paradoxem samozřejmě je, že Trump nepřiměl spojence k tomuto kroku ani tak kvůli ruské hrozbě, ale v podstatě proto, že mu dlouhodobě připadalo nefér, aby Spojené státy nesly větší břemeno nákladů na obranu, včetně fungování NATO, než evropští spojenci.
Ti se dnes až na světlé výjimky pohybují kolem dvou procent HDP, zatímco výdaje Spojených států činí 3,4 procenta.
5 procent HDP
Trump šel až tak daleko, že několikrát pohrozil americkým odchodem z Aliance, případně stažením amerických vojáků z Evropy. Ba zpochybnil automatické použití článku pět Washingtonské smlouvy zajišťující solidaritu v případě napadení kteréhokoli z jejich členů podle principu „jeden za všechny, všichni za jednoho“.
Před summitem novinářům bez dalšího řekl, že „tento článek lze vykládat několika způsoby“, což okamžitě vyvolalo nejrůznější spekulace.
Závěrečné prohlášení se v tomto bodě naštěstí nijak neodklání od tradičního výkladu. „Potvrzujeme skálopevný závazek ke kolektivní bezpečnosti zakotvený v článku pět Washingtonské smlouvy, tedy že útok na jednoho znamená útok na všechny,“ stojí v dokumentu.
Pětiprocentní nárůst bude podle očekávání sestávat ze dvou kategorií výdajů – do roku 2035 mají spojenci vynakládat 3,5 procenta HDP na obranné výdaje, tedy na „klíčové vojenské potřeby v souladu s kapacitními cíli NATO“, na kterých se shodli minulý týden ministři obrany.
Dalších 1,5 procenta bude použito na ochranu kritické infrastruktury a digitálních sítí, na posílení civilní obrany a připravenosti, na inovace a další účely.
Rutteho úspěch
Toto rozdělení Trumpem požadovaného závazku umožnilo spojencům daleko snáze souhlasit. Stalo se mistrovským kouskem generálního tajemníka Marka Rutteho, který složitou přípravu i průběh summitu dotlačil do zdárného konce.
Nejenže musel citlivě vyjednávat s Trumpem a jeho lidmi, ale také přesvědčit evropské spojence, že nejde jen o úlitbu americkému prezidentovi, ale o posun, který bude výhodný pro každého z nich.
Navzdory pochybnostem, které vyvolával a dál vyvolává nepředvídatelný americký prezident, je třeba výsledky Haagského summitu přivítat, protože potvrdil i další rozhodnou podporu Ukrajině.
Ruský diktátor Vladimir Putin musí vidět, že důsledkem jeho politiky NATO neslábne, ale posiluje – rozrostlo se o Švédsko a Finsko a nyní se rozhodlo podstatně více zbrojit. V jeho rámci vzniká „evropské křídlo“ a definitivně vzaly zasvé spory o to, zda má, nebo nemá mít Evropa svou „strategickou autonomii“ také z vojenského hlediska.
Do společné obrany a bezpečnosti se daleko více než dosud vložila Evropská unie. Toto vše jednoznačně není pro Kreml dobrá zpráva.
Autor je komentátor Info.cz a bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
