Karel Hvížďala: Hospodářství po koronakrizi
Banální pravda zní: To, co prožíváme kvůli onemocnění covid-19, je největší krize od druhé světové války, proto bude svět, až krize odezní, úplně jiný.
Jenže co se přesně změní, si zatím nikdo netroufá říci nahlas. Odborníci v celé naší civilizaci se shodnou snad jen na tom, že tato krize zrychlí všechny procesy, které jsme mohli pozorovat už dříve.
Čtěte také
Nejuceleněji budoucnost popsal z toho, co jsem četl, ekonom Henrik Müller, profesor na Technické univerzitě v Dortmundu. Ten považuje za nejnebezpečnější změnu posílení velkých koncernů kvůli různým konjunkturálním balíčkům, stabilizačním fondům a finančním injekcím, na což doplatí spotřebitelé.
A to vše nastane za situace, kdy Evropská unie ani protikartelové úřady, nebo u nás Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, nebudou mít dost času kontrolovat žádosti o podporu. Zatímco dříve globalizace zvyšovala konkurenceschopnost, po odeznění pandemie bude dle „manager magazinu“ konkurenceschopnost zásadně zmenšena.
Jak už ukázala analýza Mezinárodního měnového fondu z let 2000 až 2015, dvě třetiny zisků ve společnosti inkasovaly největší firmy, které nemají zájem něco měnit, zatímco malé inovativní firmy dostaly jen drobty.
Ohrožený mediální trh
Čtěte také
Výsledek je nebezpečný nejen pro nezdravou strukturu hospodářství, které nebude investovat do nových technologií, takže budeme za zbytkem světa zaostávat, ale i pro spotřebitele: většině občanů se sníží životní úroveň. Big business vždy brzdí změny. A čím déle by pandemie trvala, tím víc malých podniků by zkrachovalo a velké firmy by se rozrůstaly, z bývalých drobných podnikatelů by se stali dělníci či zaměstnanci.
Pokud trend šíření nákazy bude nadále v naší civilizaci sestupný, lze první příznivou změnu očekávat až v druhé polovině roku. Boom by mohl nastat už v příštím roce, ale to již bude hospodářská struktura v Evropě proměněná: některé obory dle profesora Müllera ovládne zřejmě dokonce jediná firma.
Kromě koncentrace, odhadují experti, dojde k omezení globalizace kvůli současnému zmenšenému pohybu zboží, lidí i kapitálu: firmy budou nuceny upřednostňovat domácí zdroje a v některých případech to tak zůstane.
Čtěte také
Globalizace se naopak rozšíří u farmaceutických firem. Rovněž digitalizace se rozšíří na další obory, a to povede k úbytku pracovních míst. Rozšíří se home office, což ohrozí trh s nemovitostmi: podniky nebudou zřejmě potřebovat velké budovy, stejně jako velkým obchodům ubude díky donáškám nákupu do domu zákazníků, proto bude potřeba více velkoskladů.
Zároveň se ještě více rozšíří prodej po internetu, zvýší se tlak na poštu a jiné distribuční firmy, které se budou muset restrukturalizovat. Zásadně bude ohrožen i mediální trh, řada titulů asi nepřežije.
Za nejpříznivější zprávu je možné považovat tu skutečnost, že si lidé kvůli zvýšenému ohrožení začali víc vážit svého života, jehož cena na trhu stoupne.
Konkrétní čísla možného vývoje jsem našel jen v německých novinách Die Welt, a protože Německo je naším největším obchodním partnerem, jsou i pro nás důležitá. Na konci března se německé hospodářství propadlo o 152 miliard eur. Pokud by krize trvala tři měsíce, činil by propad 729 miliard a na krizi by každý Němec tratil 9000 eur.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
