Lukáš Jelínek: Dejme zelenou chytrým investicím v regionech

19. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výroba aut v Nošovicích
0:00
/
0:00

Říká se, že nic není tak staré jako včerejší noviny. O plánech platí to samé. Byla to velká sláva, když premiér Andrej Babiš loni vyrukoval se záměrem sepsat Národní investiční plán.

Dlouhé měsíce o něm mluvil, ale přesto nikomu nic neukázal. Ani poslancům, i když mělo jít o vládní dokument. Mohli jsme tak snadno nabýt dojmu, že jde jen o další marketingový trik hnutí ANO. Zkrátka, že jeho lídr bude cestovat napříč republikou, poslouchat, co kde potřebují, a slibovat, že pomůže. Kdo by nestál o podobnou kampaň, zvlášť před volbami…

Čtěte také

Když přišel den „D“ a Babiš odkryl karty, uzřeli jsme dlouhý, ale poněkud chaotický soupis dvaceti tisíc projektů, které by vyšly asi na osm bilionů korun. Rozvrženy nebyly na funkční období jedné nebo dvou vlád, ale na 30 let.

Pravicová i levicová opozice velmi nahrubo načrtnutý plán ohodnotily podobně. TOP 09 v něm viděla „seznam snů a přání“, KSČM zase „utopii“. O mnohém vypovídá, že některé obce se v něm nenašly, i když šturmovaly nebesa, ale jiné tam objevily na svých katastrech záměry, o kterých neměly potuchy.

Protože premiér potřeboval ukázat, že myslí i na finanční stránku, prosadil ustavení Národního investičního fondu. Zatímco koaliční sociální demokracie volá po vyšším zdanění bank, Babiš se pokusil o to, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Místo systémové cesty zdanění se vydal pěšinou dobrovolných příspěvků bank do investičního fondu.

Nové přehrady a dálnice

Někteří analytici ve zvoleném modelu spatřili výpalné. Banky a další peněžní ústavy kupují akcie fondu, výkon akcionářských práv jim ale nenáleží.

Čtěte také

Přichází ostrý střih, po kterém si můžeme říct: Kdeže loňské sněhy jsou. Pokud ještě před několika měsíci byly investice žádány v souvislosti s využitím ekonomického růstu, dnes víme, že budou zapotřebí, aby pomohly zahnat hospodářskou krizi a nechaly firmám vydělat.

Koronavirová epidemie drasticky zasáhla celá byznysová odvětví – od cestovního ruchu po výrobu automobilů. Nejedna velká firma se zachvěla a mnozí živnostníci mají přeražený vaz. Podnikatelům hrozí pád do dluhů, zaměstnancům ztráta místa. Vláda pomohla zavedením takzvaného kurzarbeitu nebo výhodných půjček, ovšem to je pouze urgentní a krátkodobé řešení. Tím dlouhodobým by mělo být investování – masivnější, rychlejší a promyšlenější než to, které najdeme v Národním investičním plánu.

Pokud chceme zabránit odumírání celých regionů, nepostačí stavět jaderné bloky nebo dávat zelenou montovnám automobilů. Bude nezbytné nechat vydělat i menším firmám a živnostníkům. Aby občané měli práci, nadejde čas moderních variací na staré známé hladové zdi. Prostě se bude muset vymyslet, na čem lidi zaměstnat, aby to ale zároveň bylo pro stát co nejužitečnější.

Lukáš Jelínek

Uvědomuje si to i premiér Babiš. V očích má nové přehrady a dálnice. Není žádný troškař. Jenže v ještě hojnější míře by se mělo dostat na projekty, při kterých se uplatní menší firmy, jako je vytváření malých rybníků zadržujících v éře sucha vodu, výstavba či rekonstrukce kulturních domů nebo oprava historických památek. Víc než dopravní infrastruktura by se měla zohledňovat vybavenost měst a obcí. Od nemocnic přes hasičské zbrojnice až po školy a knihovny.

Největší hráče na trhu a bankovní domy, rády otáčející zejména velké peníze, to možná tolik nepotěší, ale běžným smrtelníkům se tím aspoň vytrhne trn z paty.

Autor působí na Masarykově demokratické akademii (blízké ČSSD)

Spustit audio