Karel Hvížďala: Historie pandemií a pokus z roku 2019

V roce 1141 se mor objevil znovu, a to v poušti Gobi, a odhaduje se, že na něj v Číně zemřely dvě třetiny obyvatelstva. Tam však nezůstal, Mongolové ho přenesli na Krym a odsud ho janovští námořníci zavlekli do Evropy.

Lidé umírali na území celé Evropy a po třech letech mor zachvátil i Rusko. Epidemie se vracela na tomto území až do počátku 20. století a odhaduje se, že si vyžádala asi 200 milionů životů. Na území Čech a Moravy ve větších městech tuto pandemii dodnes připomínají morové sloupy.

Čtěte také

Ve Švédsku řídí pandemii epidemiolog, bez zásahu politiků. A premiérovi ještě roste důvěra

O neštovicích víme, že do starověkého Říma je už ve druhé polovině druhého století zavlekli legionáři asi z Afriky, kde na ně umírali už tisíce let před naším letopočtem faraoni. Španělští a italští námořníci neštovice dopravili do Ameriky, kde na přelomu 15. a 16. století tato choroba zlikvidovala 90 % indiánů. Odhaduje se, že jen během 20. století neštovice usmrtily 300 až 500 milionů lidí.

Ještě v roce 1967 onemocnělo na neštovice patnáct milionů lidí a dva miliony z nich zemřely. U nás se očkují děti proti neštovicím již od roku 1821. Očkováním se toto onemocnění podařilo v sedmdesátých letech minulého století zcela vymýtit.

Nejhrůznější nemocí z hlediska mrtvých za nejkratší dobu byla po první světové válce takzvaná španělská chřipka, která přišla z Asie a zabila během dvou let asi 50 milionů lidí. Vladimír Komárek uvádí, že v Kardašově Řečici zemřelo za války 100 lidí. A později stejný počet na španělskou chřipku.

Pandemie v posledních letech

Čtěte také

Čína bojuje s novou respirační chorobou, obyvatele děsí vzpomínka na SARS

V poslední letech se objevila řada nových onemocnění – AIDS, ebola, nemoc šílených krav, ptačí chřipka, SARS a MERS. COVID-19 je poslední vir, který se do Evropy dostal z Číny. Politiky zaskočil, ale vědci s něčím podobným počítali, jak ukazuje simulovaná epidemie z října 2019 s názvem Event 201. Odborníci včetně ekonomů při ní pracovali s pandemií fiktivního koronaviru. Ten se za půl roku rozšířil z Brazílie, kam umístili prvního nakaženého, do celého světa. O rok později už měla tato nemoc na kontě 65 milionů „mrtvých“ a vyvolala globální finanční krizi.

I Karel Čapek napsal ve třicátých letech hru Bílá nemoc, pojednávající o nákaze, která přišla z Číny. Osud lidstva v této literární simulaci závisel na jednom člověku, Dr. Galénovi. Dnes se podílejí na boji s koronavirem vědci z celého světa a to by mohlo být zdrojem naděje.

Karel Hvížďala|foto: Radko Kubičko,Český rozhlas

Kdyby politici víc sledovali vědce, kteří už před rokem něco podobného předpokládali, mohli tlačit instituce, aby dokončily testy léku remdesivir proti ebole.

Pak by totiž už mohla být v distribuci vakcína, která by s největší pravděpodobností šíření nákazy virem COVID-19 mohla zpomalit. Konec testů by měl uplynout v půli dubna.

Autor je publicista