Karel Hvížďala: Buď ANO výroční zprávy ČT schválí, anebo zase prosadí odložení
Je to sice spekulace, ale v době masových protestů proti premiérovi a jeho ministryni spravedlnosti z hnutí ANO, s největší pravděpodobností zůstane jen u verbálních útoků na ČT.
Proto asi i bod programu o schvalování výročních zpráv ČT nebyl minulý týden projednán a zřejmě se nedostane ani na program v dalších dnech.
Karel Hvížďala: Nejde jen o justici, ale i o mediální krajinu
Opakující se razantní útoky na justici a veřejnoprávní média je třeba číst jako nebezpečné útoky na demokratickou strukturu republiky.
A to přesto, že i prezident ve svém pořadu na TV Barrandov vyzval rovněž minulý týden opakovaně poslance, aby neschválili dvě výroční zprávy, které tam již přes rok leží. Takový krok, jak známo, by měl za následek volbu nové Rady ČT a posléze zřejmě i nového ředitele.
Útoky ze strany prezidenta mají mocenskou logiku: oslabují trestně stíhaného premiéra, kterého podezírá i Brusel z manipulace s dotacemi a kvůli tomu s ním může prezident snáze manipulovat. A pakliže by odvolání Rady ČT vyvolalo ještě masivnější demonstrace, mohlo by to vést k pádu vlády, pan prezident by si mohl instalovat svou úřednickou vládu.
Jak známo, minulá úřednická vláda Jiřího Rusnoka bez schválení parlamentu vládla od 10. července 2013 až do 29. ledna 2014. Za podobně dlouhou dobu by pan prezident se svou vládou mohl prosadit jinou zahraniční politiku i uzavřít kontrakty na zakázky, které by jinak asi těžko prošly.
Proti principu veřejnoprávnosti
To si jistě pan premiér uvědomuje, a proto jeho hnutí i na podzim na dalším zasedání Sněmovny ve dnech 9. až 15. září buď výroční zprávy schválí, nebo zase odloží, protože na podzim by mohly být demonstrace ještě masivnější vzhledem k blížícímu se 30. výročí 17. listopadu. I takový krok je však možné vnímat jako nátlak na Českou televizi, protože mezi zaměstnanci vyvolává nervozitu.
Daniela Písařovicová: Česká televize může být do budoucna ohrožena, teď to tak nevnímám
Daniela Písařovicová moderuje od roku 2013 hlavní večerní zpravodajskou relaci České televize Události. Novinářskou zkušenost má pouze z veřejnoprávního média a podle svých slov vnímá i proto způsob, kterým instituce informuje diváky o dění, jako ten správný.
Tyto snahy pana prezidenta i některých politických stran však směřují proti principům veřejnoprávnosti. Připomeňme proto, jak a proč tyto instituce byly ustaveny.
S myšlenkou na proměnu British Broadcasting Company na Corporation přišel první šéf této stanice John Reith v roce 1926 po generální stávce v Anglii. Po důkladné analýze vysílaných pořadů se ukázalo, že jeho stanice dala větší vysílací prostor vládě než stávkujícím. Reith byl přesvědčen o tom, že veřejná služba má nabídnout veškeré informace z obou stran, aby si posluchač sám mohl vytvořit svůj názor. K proměně došlo o rok později, v roce 1927, tedy po pěti letech od založení BBC.
Dnešní snaha politických stran u nás ovládnout média k prezentaci svých názorů jde proti základnímu principu veřejnoprávnosti. Proto i výtky SPD jsou jen výmluvy, když sama většinou neakceptuje pozvání svých zástupců do debat v ČT.
V letošním a v příštím roce nás tedy čekají spíše lité boje o nové radní v ČTK a o rok později v ČT, kde dojde k obměně pěti členů, což může mít zásadní vliv na volbu i odvolání ředitelů.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
