Karel Hvížďala: 17. listopad 1989 pohledem z Bonnu
Pro mě osobně začaly listopadové události roku 1989 již v lednu. Vrátil jsem se z Jižních Tyrol, kde jsme od roku 1979 trávili společně Vánoce a Silvestra postupně s Václavem Bělohradským, Petrem Králem, Antonínem Brouskem a občas i se Sylvou Richterovou, Milanem Nápravníkem a Jiřím Grušou či kamarády ze Spojených států Petrem Steinerem a Jindrou Tomanem.
Čtěte také
Žil jsem tehdy v Bonnu a po příjezdu mi zavolal Pavel Tigrid a rovnou mi položil otázku: „Co bys tomu říkal, kdyby byl Václav Havel prezidentem?“ Odpověděl jsem: „Počkej, na to si musím sednout!“ Zíral jsem do zasněžené zahrádky a on naléhal na jasnou odpověď. Odvětil jsem: „Určitě bych se vrátil asi jako ty!“
Protože v roce 1986 vyšel můj rozhovor s Václavem Havlem Dálkový výslech a byl přeložen do řady jazyků, občas jsem s Václavem Havlem hovořil po telefonu. Proto jsem tušil, že i on pochopil, že svět si ho zvolil do role duchovního vůdce střední Evropy vedle papeže Jan Pavla II. a Lecha Walesy. Ale první, kdo mi řekl, že Václav Havel přesedlal na politiku, byl Milan Kundera, a sice hned po přečtení Dálkového výslechu.
Odchod ze země
Že se v Československu v roce 1989 mění atmosféra se dalo tušit i z toho, že k nám do Bonnu přijíždělo stále více starých kamarádů. V létě v jednu chvíli jich bylo v našem domku jedenáct a museli jsme na zahradě postavit stan: kromě Karla Steigerwalda, Jana Fleichera, Jana Vodňaského, Petra Skoumala, Iva Krobota a Pavla Šruta pár dalších a skoro všichni přijeli i se ženami.
Čtěte také
Ten rok dostal Václav Havel ve Francii Mezinárodní cenu evropské kulturní společnosti, od Rakušanů Cenu Dr. Karla Rennera, ve Švédsku Cenu Olafa Palmeho a v Německu Mírovou cenu knižního velkoobchodu. Proto jsem už o blížící se změně režimu u nás doma moc nepochyboval.
17. listopadu jsme byli sami doma a asi od osmi hodin večer u nás stále zvonil telefon: kameraman Československé televize Vladimír Dousek nám podával autentické zprávy z telefonní budky a já informace předával Deutschlandfunku.
Téže noci se objevily v německých médiích první zprávy o brutálním zásahu policie proti protestujícím studentům, počtu zraněných, zatčených a mrtvém studentovi Martinu Šmídovi. To bylo tehdy nejzávažnější sdělení, které se sice nepotvrdilo, ale sehrálo zásadní roli, jako tomu v Čechách s mrtvými či s pohřby bývá. To později připomenul Pavel Tigrid, který vzpomínal na Jana Opletala: který byl zabit v listopadu 1939.
Kryl zpíval s Gottem
Dne 27. listopadu se ozval Karel Kryl, kterému doma zemřela matka radostí u televize, když viděla, že nenáviděný režim se zhroutil. Kryl přijel k nám domů, druhý den zažádat na ambasádě o vízum a 29. listopadu v Mladé frontě vyšel díky Villi Buchertovi po dvaceti letech v Čechách můj první článek – s názvem Karel Kryl zkouší jet do Československa. To se mu podařilo a 4. prosince zpíval s Karlem Gottem z balkónu Melantrichu československou hymnu.
Václav Havel byl zvolen prezidentem 29. prosince 1989, a to jsme s ním hovořili naposledy na dálku z italských Alp, jak na to nedávno vzpomínal architekt Petr Franta, který tam tehdy byl s námi spolu se sochařkou Magdalenou Jetelovou.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
