Karel Barták: Von der Leyenová – ambice, emoce i zdravý rozum
„Zpráva o stavu Unie“ šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla očekávaná a sledovaná. Nejen proto, že se německá politička zhostila tohoto cvičení poprvé.
Hlavně ale proto, že se to stalo na pozadí bezprecedentního otřesu, který pro Evropskou unii, její ekonomiku, její sociální stav, její psychiku představuje půl roku trvající koronavirová pandemie a její katastrofální ekonomické důsledky. 77minutový projev před Evropským parlamentem byl sebevědomý, ambiciózní a v rámci možností optimistický.
Čtěte také
Člověk si při poslechu uvědomil, že v takovýchto dobách je dobré mít v čele klíčové instituce Evropské unie, ženu.
Její emotivní poselství bylo velmi věrohodné: „Evropané nadále trpí,“ upozornila. „Pro miliony je to období zjitřených obav – o rodiny, o práci, nebo prostě o to, jak přežít další měsíc. Pandemie není za námi, a s ní není za námi také nejistota, kterou přináší.“
Po starosti ovšem hned doušek radosti: Právě v takovéto těžké době je třeba využívat vymožeností, které skýtá evropská integrace. Šéfka komise připomněla historickou červencovou dohodu o sedmiletém rozpočtu a fondu obnovy zvaném Příští generace, který dal dohromady bezprecedentních 1,8 bilionu eur.
Očkovací nacionalismus
Jde o pádný důkaz, že se Evropská unie dokázala sjednotit, zmobilizovat, vytyčit si konkrétní mety a vybavit se na obnovu ekonomiky i sebevědomí obrovským balíkem peněz.
„Přeměnili jsme strach a rozpory mezi státy v důvěru v Unii, ukázali jsme, že to jde a co všechno je možné, pokud si navzájem důvěřujeme a pokud důvěřujeme evropským institucím,“ prohlásila hrdě von der Leyenová a sklidila za to potlesk většiny europoslanců.
Čtěte také
Co konkrétního navrhla? Nejočekávanější bylo asi stanovení cíle snížení emisí do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990. Původně plánovala EU dospět v této lhůtě ke 40% poklesu, na cestě k bezuhlíkové Evropě v roce 2050. Pokud s tím budou členské státy souhlasit, stala by se Evropa skutečným průkopníkem dekarbonizace pro celý svět.
Jenže jak takového souhlasu dosáhnout? Sama šéfka komise uznala, že „pro některé je to příliš a pro druhé ne dost“. Ona si je ovšem jistá, že nový cíl je „ambiciózní, ale dosažitelný“. Tento optimismus nesdílí nejen řada europoslanců, ale také česká vláda. „Nemůžeme se pod to v tuto chvíli podepsat,“ tvítoval ve středu odpoledne místopředseda vlády Karel Havlíček.
Čtěte také
Ohledně probíhající pandemie přišla von der Leyenová s návrhem na vytvoření „Evropské zdravotní unie“, což by spočívalo v navýšení společných výdajů do zdravotnictví, posílení evropských agentur v této oblasti a zakládání nových.
Ale šla ještě dál – koronavirová krize podle ní odhalila nutnost dělat věci společně, takže by bylo dobře, kdyby členské státy svěřily některé pravomoci Bruselu. Členské státy byly vždycky většinově proti transferu kompetencí v této oblasti. Komise si zjevně myslí, že pandemie mohla tento odpor oslabit.
A aby toho nebylo málo, oznámila von der Leyenová svolání globálního summitu o zdravotnictví na příští rok do Itálie. Odsoudila země, které bez koordinace zavírají hranice nebo brzdí pohyb zboží, stejně jako „očkovací nacionalismus“.
V narážce na amerického prezidenta Donalda Trumpa podotkla, že tady se nepěstuje propaganda „Evropa jako první“, ale naopak plán spolupráce k zajištění vakcín pro celý svět. Tím žihadla vysílaná směr Trump neskončila. „Tváří v tvář krizi se někteří raději stahují, další aktivně destabilizují, prohlásila. Evropa je naopak odhodlaná využít toto přechodné období k budování takového světa, v jakém chceme žít.“
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
