Libor Dvořák: Dějiny NATO jsou plné konfliktů a kompromisů
Znovuzvolení Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA nepřineslo jen rozhořívající se celní válku, přiostřilo také nahromaděné rozpory uvnitř NATO, týkající se vztahů s Ruskem, vojenské podpory Ukrajiny či vojenských rozpočtů členských zemí. Jak říká ruský historik Alexej Uvarov, působící na Bonnské univerzitě, dějiny Aliance jsou řetězcem konfliktů a kompromisů – díky kterým NATO úspěšně funguje už tři čtvrtě století.
Po 2. světové válce ležela Evropa v troskách. Její obyvatelé po šesti letech snili o mírovém životě, jenže Evropa brzy narazila na další hrozbu – rostoucí sovětský tlak západním směrem.
Čtěte také
Po československém „vítězném únoru“ roku 1948 bylo zcela jasné, že tady věc nekončí a Sověti půjdou dál – jak podobné dnešní ukrajinské krizi! Ostatně právě tehdy odcházejí z Evropy Američané.
V těchto kulisách, 17. února 1948, podepisuje několik evropských zemí tzv. Bruselský pakt, předpokládající spolupráci ve vojenské, hospodářské i sociální sféře. Na samém počátku však bylo jasné, že bez Američanů to nepůjde, a tak 4. duben 1949 je datem definitivního vzniku Aliance.
To se zároveň stává i datem počátku nejrůznějších třenic. Ty první vznikaly už v okamžiku zrodu z toho, že nejvíc se tehdy nosila politika nevměšování.
Čtěte také
Z čehož plynula i poměrně silná averze vůči členství USA a Kanady. První skutečnou krizí se ovšem stalo jednání o přijetí čerstvě vzniklého západního Německa, kdy se do Aliance měli zařadit doslova včerejší okupanti. K tomu právě proto došlo až o pět let později.
Další krizí a zároveň podnětem k upevnění se stává korejská válka na počátku 50. let. Také tady se názory na hlavně americký podíl různí, ale jak se experti později dohodnou, právě reakce západních politiků na tento konflikt definitivně mění politickou unii v plnokrevný vojenský svazek.
Snad NATO opět odolá
Zřejmě největším dosavadním otřesem v dějinách Aliance byl odchod Francie, vedené tenkrát svéhlavým generálem Charlesem de Gaullem, z vojenské části NATO. Ani tehdy se ovšem Aliance nezhroutila a dnešní angažmá Francie na Ukrajině značí, že tato země své úkoly ve společné obraně Evropy plně chápe.
Zajímavou kapitolou byl pro NATO rozpad Varšavské smlouvy. Zcela zesláblý Sovětský svaz ještě pokusil dosáhnout i zrušení NATO a nahrazení obou aliancí strukturami OBSE, což ovšem naštěstí nevyšlo.
A dnes tu tedy máme NATO dál – opět s problémy, o kterých se mluví denně. Pevně doufejme, že sebedestrukčním tendencím znovu odolá – na to tu přece máme letitý systém vnitřních konfliktů, léčených kompromisy.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
