Karel Barták: V EU se schyluje k rozuzlení dilematu, co s Maďarskem
Už jen pár dní zbývá do konce listopadu, kdy Evropská komise musí učinit dvě rozhodnutí, naprosto zásadní pro postavení Maďarska v EU a také pro jednotu všech zemí unie. Buď vyjde vstříc Viktoru Orbánovi, aspoň formálně uvěří jeho slibům a odblokuje miliardy eur, které dosud kvůli pochybnostem o fungování právního státu jeho zemi nepřiřkla.
Zachrání tak jednotu v okamžiku, kdy je tváří v tvář ruské invazi na Ukrajině důležitější než kdy dřív. Nebo naopak dospěje k závěru, že Orbán blufuje, že jeho reformy jsou jen „horký vzduch“ a že si za své vydírání nezaslouží nic jiného než společné evropské „ne“.
Čtěte také
Oba přístupy mají své silné stoupence a odpůrce, přičemž jsou si všichni vědomi, ale ani jeden není ale vůbec ideální. Jenže předepsané lhůty se krátí, už není další prostor pro odklady, je třeba rozhodnout. Podle nálady v bruselských úřadovnách nebo anonymních úniků do médií se spíše zdá, že Evropská komise navrhne na konci měsíce přiklepnout Maďarsku konečně její díl peněz z evropského „fondu obnovy“, tedy zhruba šest miliard eur.
A také že stáhne svou hrozbu nevyplatit 7,5 miliardy eur ze „strukturálních fondů“, které zadržuje kvůli pochybnostem, že je Maďarsko spotřebuje řádně, tedy bez korupce a podvodů. Konečné slovo v obou věcech budou mít vlády členských zemí, konkrétně pak ministři financí pod taktovkou českého Zbyňka Stanjury, a to 6. prosince.
Pokud se Orbán zařadí
Čtěte také
Maďarsko zmíněné peníze nutně potřebuje. Jeho ekonomika strádá. Inflace přesahuje 20 procent, bouří se učitelé a další profese, vláda už nemá na populistické prebendy, kterými si kupovala celé skupiny obyvatel. Lavírování mezi principiálně protiruským postojem EU a nadbíháním Vladimiru Putinovi jí žádné úlevy nepřineslo.
Orbán se proto uchýlil ke dvojí taktice – ke slibům a vydírání. Jeho vláda bleskově vyplodila 17 návrhů reformních předpisů, které mají vést k nápravě nešvarů kritizovaných komisí, zejména pokud jde o nakládání s evropskými financemi. A zároveň začala mařit stěžejní rozhodnutí EU ve věcech, kde je nutná jednomyslnost, aniž by se pokoušela své hrozby vetem nějak kamuflovat.
Příkladem za všechny je odmítnutí poskytnout 18 miliard eur unijního úvěru Ukrajině na fungování státu v roce 2023. Když šéfka komise Ursula von der Leyenová přišla s tímto závazkem, předjednaným s Kyjevem i Washingtonem, sotva ji napadlo, že se stane obětí nestoudného maďarského vydírání.
Čtěte také
Evropská unie je zvyklá na vnitřní rozepře, i když toto je hodně silné kafe. Je součástí její přirozenosti, že se snaží spory uhladit hledáním kompromisů. Z toho, co zatím z Bruselu slyšíme, je zřejmé, že komise nakonec navrhne, aby se Maďarsko netrestalo, vyzve je k rychlému a účinnému zavedení slíbených reforem a vymíní si jejich přísnou kontrolu.
Narazí tak na odpor většiny poslanců Evropského parlamentu, kteří takovou shovívavost a priori odmítají, a také části členských států v čele s Belgií a Nizozemskem. Převládne však podle všeho imperativ, že v kontextu ruské agrese je stěžejní povinností EU udržet jednotnou frontu a tudíž vlastní akceschopnost.
Pokud se Orbán zařadí, dostane tedy asi zaplaceno. Pachuť však zůstane; maďarský režim je dnes v očích většiny politiků, ale i úředníků a diplomatů, podezřelý, potměšilý a nespolehlivý. Představuje velké zklamání a irituje. Sílí obavy, aby se v budoucnu podobné populistické režimy neinspirovaly Orbánovým příkladem a nepustily se do křížku s kolegy v EU stejnými zbraněmi. Byla by to cesta do pekel.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
