Jan Fingerland: Orbán šlápl na čáru
Turečtina, tatarština, slovenština, rumunština víří v tvém srdci, jež je tolik zavázáno minulosti dnešního Maďarska... Citací této sto let staré básně Attily Józsefa kriticky reagoval starosta Budapešti na slova premiéra Viktora Orbána o nebezpečích míšení ras. Orbán není ve vyvolávání kontroverzí žádný nováček, ale v tomto případě dosáhl svého osobního rekordu.
Čtěte také
Viktor Orbán se tím totiž dotkl citlivého místa evropského veřejného mínění, ale i části domácího publika a mimo jiné od sebe definitivně zahnal svou dlouholetou blízkou spolupracovnici Zsuzsu Hegedüsovou, která výrok označila za nacistický. Sám pravděpodobně nečekal tak negativní ohlas a v otevřeném dopise své spolupracovnici a kamarádce vyvracel obvinění, že je rasista nebo antisemita.
Intelektuál na scestí
Šlo o Orbánův projev před Maďary žijícími v Rumunsku a nešlo o neopatrnou nepřipravenou poznámku, která by třeba prozradila něco ze skrývaného přesvědčení. Slova o míšení ras jsou jednou z pasáží z obsáhlé řeči, která je k dispozici na stránkách úřadu maďarského premiéra.
Čtěte také
Skutečnost, že některé výroky zní zvláštně, není jediný problém. Potíž spočívá i v tom, že jde o projev podivný a těžko srozumitelný. Při této příležitosti si vzpomeneme, že Orbán byl kdysi intelektuál a jeho řeč má ambice popsat stav Evropy a její další možnosti. Jejím námětem je mimo jiné demografický úpadek západní Evropy a údajný přesun jádra západní civilizace do zemí, jako je Maďarsko.
Výsledek nepůsobí jako citát z knihy Mein Kampf, ale spíše Zániku západu od Oswalda Spenglera nebo jiné politologické mystiky. Orbán ve skutečnosti neříká, že rasy se nemají míchat, nebo že Maďaři jsou rasově čistý národ, jak se mu podsouvá. Spíše se snaží nějak vysvětlit, že podle něj existují dva druhy etnického míšení obyvatel. To jedno se odehrálo i v Karpatské kotlině, tedy zhruba v dnešním Maďarsku, nevzývá tedy žádný čistý maďarský národ. K tomu druhému typu míšení dochází na západě kontinentu a je naopak nežádoucí.
Čtěte také
Podstatu tohoto rozdílu se mi nepodařilo tak docela pochopit, ale jisté je, že Orbán nevidí budoucnost západu kontinentu dobře, protože už se v těchto zemích nebude jednat o skutečný národ tak, jak jsme ho dosud znali, spojený společnou kulturou. Z kontextu lze také vyrozumět, že potíž spočívá v neevropském původu části těch, kdo v Evropě žijí nebo budou žít. Jde tedy spíš o součást Orbánovy antiimigrační ideologie.
Zánik Západu, nebo Orbána
Čtěte také
Není také tak úplně jasné, jestli jde o tvrzení účelová, anebo jim Orbán věří, neboli, že se tak trochu vyšinul z dráhy. Jde o další z případů, kdy vyvolal poprask, v tutéž chvíli například Evropu šokoval svou ochotou poskytnout Rusku rozhřešení za jeho válku na Ukrajině, v rozporu s míněním i zájmy ostatních evropských zemí.
Orbán možná ztrácí kontakt s realitou, dostává se například do stále větší izolace, jeho postoj k ukrajinské válce ho oddělil i od jeho dosavadních spojenců ve Varšavě. Jeho pozice se značně oslabila po odchodu jeho patronky Angely Merkelové z funkce. Je stále populární – nyní kroutí páté premiérské období poté, co s koaličními partnery nedávno dostal ve volbách podporu 53 procent. U moci je ovšem už velmi dlouho a to nesvědčí nikomu.
Teď Orbán udělal chybu v tom, že pobouřil příliš mnoho lidí, včetně části příznivců, a ukázal na hluboké rozpory v maďarské společnosti. Možná to signalizuje začátek jeho konce, možná ne, těžko říci. On sám se ale pravděpodobně chápe jako někdo, kdo svou zemi ochrání před nebezpečími, jimž silné státy Západu už podlehly.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
