Luboš Palata: Orbán má osud Maďarska ve svých rukou. Demokracii může zničit, nebo obrodit
Je to vlastně smutné. Ne proto, že Viktor Orbán vyhrál. Smutné je to, co se svým obřím vítězstvím hodlá udělat. O Orbánově výhře přinejmenším do značné míry rozhodla většina maďarských voličů. Opoziční šestikoalice prostě prohrála. Přes všechny připomínky, které lze mít k úpravě volebního systému, zneužívání kdysi veřejnoprávních maďarských médií, k služebnému přístupu velké části médií soukromých, prohrála opozice nade vší pochybnost.
Rozdíl dělal víc než 20 procent hlasů ve prospěch Fideszu, to je něco, co se nedá v podmínkách evropské země a před očima velkého množství pozorovatelů i sčítacích komisařů jen tak vyrobit.
Čtěte také
Volební mapa Maďarska se o nedělní volební noci s výjimkou Budapešti celá zabarvila oranžovou barvou Fideszu. Tak, že by bylo skutečně možné vidět až z Měsíce, jak nadšeně říkal svým příznivcům na nábřeží Dunaje Viktor Orbán.
Smutný pohled není na Maďarsko ani proto, proč znovu zvolilo Viktora Orbána. Socialisté, stále tvořící základ opozice, dovedli před dvanácti lety Maďarsko na pokraj bankrotu. Maďaři Orbánovi vděčí nejen za odvrácení bankrotu země, ale také za deset let mírného blahobytu a citelného hospodářského růstu, který pomohl velké části obyvatel.
Pochopit lze i postoj obyvatel této devítimilionové země se slabou armádou, že se bojí války v sousedství. A když Orbán slíbil, že zamezí, aby válka přišla i do Maďarska, tak je vlastně pochopitelné, že to Maďaři vítali.
Co Orbána nenapadne
To, co je na Maďarsku nejsmutnější, je ale přemýšlení o tom, co Viktor Orbán, který již potřetí má takový luxus, jako je ústavní většina, se zemí nyní udělá.
Čtěte také
V těch minulých volebních obdobích Orbán, bývalý odvážný bojovník proti totalitě, demokracii v Maďarsku neposiloval, ale ničil. Ohýbal demokratická pravidla, likvidoval pojistky, jako jsou nezávislé soudy či nezávislá média, měnil rovnou soutěž politických sil na nerovný souboj se svojí státostranou. Nelikvidoval na liberální demokracii jen její liberální část, jak často tvrdil, ale demokracii jako takovou.
Teď mu Maďaři dali volbami opět plnou moc. Moc pokračovat dosavadním směrem, který však neskončí jinak než zásadní roztržkou s Evropou, Evropskou unií a demokratickým světem. Roztržkou, která povede tak či onak ke konci Maďarska v Evropské unii. Protože Unie si nedemokracii ve svém středu prostě nemůže dovolit, nemá-li ztratit svůj smysl.
Jasný výsledek voleb ale ukázal, že nic z toho Orbán dělat nemusí. A i tak může zůstat u moci, o niž se může bát méně, než se dosud bál. A proto může zařadit zpátečku od budování diktatury zpět k demokracii. Je to jen na něm. Smutné je, že Orbána tato možnost zřejmě ani nenapadne.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
