Karel Barták: Unie hledá, jak vojensky pomáhat Ukrajině. Už ale bez Spojených států
Evropa ví, že další vojenská podpora Ukrajině bude záviset stále více jen na ní. Na Spojené státy spoléhat už možné nebude. Přesto se pohybuje žádoucím směrem – jen šnečím tempem. Názorně to předvedla pondělní schůze ministrů zahraničí „sedmadvacítky“, která se odehrála na pozadí krvavého ruského raketového útoku proti civilistům v Sumách o Květné neděli.
Čtěte také
Šéfové diplomacií se scházejí pravidelně, a bylo by bláhové očekávat od každé jejich schůze zásadní rozhodnutí či posuny. I tak by však bylo žádoucí, aby se kompromisy rodily rychleji a byly ambicióznější.
Ministři potvrdili podporu plánu nakoupit pro Ukrajinu střelivo za pět miliard eur a konstatovali, že dvě miliardy už byly vynaloženy. Aktivita se ale do značné míry kryje s českou muniční iniciativou, jak potvrdila sama šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Koalice ochotných
O té se jednalo také minulý týden při vrcholném setkání takzvané koalice ochotných. Tedy souběžného uskupení existujícího vedle struktur Evropské unie. Jejím smyslem je vtáhnout do společné práce Velkou Británii, Norsko či Kanadu, a naopak vyšachovat Maďarsko či Slovensko, které svými vety paralyzují nebo hrozí paralyzovat postupy EU.
Je to všechno ale značně nepřehledné, stejně jako odstíny v názorech na to, jaké kroky má Evropa vůči Ukrajině podniknout.
Čtěte také
Přitom se dá dost bezpečně předpovědět, že americký prezident Donald Trump nedovolí další vojenskou pomoc napadené zemi. Takže až doběhne ta, kterou schválil ještě Joe Biden, bude Ukrajina odkázána už jen a jen na Evropu.
Mezi vládami členských zemí se objevují náznaky obnovení podpory plánu Kallasové na zřízení fondu až o 40 miliardách eur, který přitom před měsícem tytéž vlády většinově sestřelily.
Bylo by to koneckonců tolik, kolik Evropané i Američané dohromady vynaložili loni. Jisté je jedno – válka nekončí a Ukrajina se bez podstatné evropské pomoci neobejde. A pokud by ji Maďarsko blokovalo, má nyní možnost se překlopit do módu koalice ochotných – i když i to se mnohem snáze řekne, než udělá.
Přijde i další balík sankcí?
Ministři se shodli, že vedle podpory Ukrajině je třeba stupňovat tlak na Rusko. 17. balík protiruských sankcí se má konečně zaměřit na úplný zákaz dovozu ruské ropy a zemního plynu do zemí Unie. Jenže jak překonat maďarský či slovenský odpor? A nakonec i české pokrytectví? Kallasová neví.
Čtěte také
„Mělo by to velký dopad na financování ruské agrese. Přejeme si co nejsilnější sankce,“ řekla novinářům. Žádný průlom neměla ani ohledně využití 200 miliard dolarů ruských aktiv zmrazených v evropských bankách.
Rusové zabíjejí civilisty v ukrajinských městech. Trumpovo příměří nevstoupilo nikdy v platnost. Americký prezident blufuje – nanejvýš se rozněžňuje nad dětmi zabitými ruskými raketami v Krivém Rihu.
Když před celým světem předvádí svou nepovedenou celní show, pozoruhodně ze seznamu postižených zemí vyjímá zrovna Rusko, které by přitom za svou agresi na Ukrajině zasloužilo mnohonásobně těžší postih než nějaká cla.
Evropa se pomalu učí čelit ruské válce proti Ukrajině bez Spojených států. Jde jí to však ztuha. Vymýšlí životaschopné alternativy, ale zatím je nenaplňuje ani reálným obsahem, ani je neopírá o skutečné peníze.
Většina vlád naříká, že americké zapojení neumí plnohodnotně nahradit. Dokud budou takto fňukat, Vladimira Putina neodstraší.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
