Karel Barták: Rok po ruském útoku se EU nemusí stydět za svou bilanci pomoci Ukrajině, to nejtěžší ji však čeká

25. únor 2023

Evropská unie může být pyšná na svou bilanci podpory Ukrajině od 24. února loňského roku. Dokázala být po celou tu dobu víceméně jednotná a vysvětlovat své postoje jako obhajobu hodnot svobody, demokracie, lidských práv, svobodného trhu, tedy zásad, na kterých je sama založena a ke kterým se napadená Ukrajina rozhodně hlásí.

Odpor vůči ruské agresi se stal rychle nedílnou součástí veškerého dění na evropské úrovni, ovlivnil všechny politiky EU, její strategii, uvažování i každodenní činnost, což naplno pocítilo také Česko, když muselo kvůli válce zcela překopat plány pro své předsednictví ve druhé polovině loňského roku.

Čtěte také

Ukrajina dostávala od EU stále větší finanční podporu na fungování státu a také humanitární pomoc pro válkou postižené oblasti a miliony uprchlíků. Otevřela náruč ukrajinským běžencům, kterým se v členských zemích dostalo nadstandardního přijetí a podmínek k práci a životu. Schválila postupně deset balíků sankcí, které nepochybně komplikují ekonomický život v Rusku a oslabují jeho válečnou mašinérii. Bezprecedentně začala platit členským státům miliony eur za zbraně, které na Ukrajinu posílají. 

Větší výzvou než je finanční a vojenská pomoc bude ovšem ukrajinská touha do unie co nejrychleji vstoupit. Už dnes je jasné, že kyjevské ambice se záhy stanou velkým předmětem jednání a svárů. Lídři „sedmadvacítky“ udělili Ukrajině status kandidátské země loni v červnu. Od té doby ukrajinští představitelé naléhají, aby se s nimi začalo jednat o podmínkách členství, a to pokud možno ještě letos.

Čtěte také

Sami ovšem nemají úplně přesné představy, co to obnáší. Prezident Zelenskyj povídá, že jeho země nechce žádné „zkratky,“ že si chce projít celým přístupovým procesem a splnit všechny úkoly. Premiér Šmyhal si naopak maluje, že Ukrajina vstoupí do EU rychle.

Nepůjde jen o to vyhlásit start přístupového procesu, provést screening legislativy, rozdělit matérii do desítek kapitol a ty pak začít složitě projednávat jednu po druhé. To Evropská komise umí a udělá to dobře. Její předsedkyně von der Leyenová ostatně už dnes Ukrajinu chválí za to, jak ve válečných podmínkách provádí reformy, které bude nezbytné dotáhnout pro splnění podmínek členství. Je zde zajisté hodně dobré vůle a ukrajinské naléhání není, aspoň zatím, vnímáno jako nějaký nátlak či snad vydírání.

Nutně potřebuje vnitřní jednotu

Jenže EU musí odvést také spoustu práce na své straně. I kdyby se rozhodla otevřít dveře Ukrajině bez revize základních smluv, musí pro soužití s lidnatou a chudou zemí zásadně upravit řadu svých politik, včetně zemědělských podpor a kohezních mechanismů.

Čtěte také

Na stole bude otázka zvýšení rozpočtu EU, se kterým nebude řada „starých“ zemí souhlasit, nebo pokračování se stejným rozpočtem, ale s omezenými benefity, což bude špatně stravitelné vesměs pro ty „novější.“ A bude třeba přesvědčit veřejné mínění, přinejmenším v zemích, kde se o rozšíření unie rozhoduje v referendech.

Nutně vyvstane otázka, co v takovém případě se zeměmi západního Balkánu, které už deset let přešlapují v čekárně? Co s Moldavskem, které získalo status kandidátské země souběžně s Ukrajinou? A když už jsme u toho, bude se nepochybně argumentovat i tím, že každé další rozšíření o postkomunistické země je riskantní - stačí se podívat, jaké potíže dnes unii působí takové Maďarsko.

Karel Barták

Když už jsme u toho, osud Maďarska v EU bude třeba také řešit a přestat chodit okolo horké kaše. Evropský blok si nemůže dlouhodobě dovolit mít ve svém středu vládu, která sabotuje úsilí ostatních a otevřeně hájí vůči Rusku opačnou politickou linii než zbývajících 26. EU nutně potřebuje vnitřní jednotu, pokud má ambici vystupovat a jednat na světové scéně nejen jako finanční, ale také politická síla, což je vzhledem k ruskému počínání nezbytné.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

autor: Karel Barták
Spustit audio