Karel Barták: Západní státníci na mnichovské bezpečnostní konferenci neodpověděli na ukrajinské volání
Tak nějak se čekalo, že západní státníci by mohli na tradiční mnichovské bezpečnostní konferenci výrazně vystupňovat vojenskou pomoc svých vlád Ukrajině bojující zuby nehty proti pokračující ruské agresi. Očekávání se nenaplnilo, přestože se setkání politických a vojenských špiček a velkých ekonomických hráčů z celého světa konalo takřka vpředvečer prvního výročí ruského vpádu na Ukrajinu, tedy v jaksi symbolické chvíli.
Není náhodou, že celá akce začala dálkovým spojením s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten si tentokrát vypůjčil biblický příběh o Davidovi a Goliášovi, přičemž Ukrajina je David a Rusko velký Goliáš.
Čtěte také
Po roce bojů se zdá, že Goliáš začíná prohrávat; Davidův osud však závisí na tom, jak rychle mu pomůžou ostatní. Rychlost je v tuto chvíli to hlavní, nemá alternativu, všechno na ní závisí, přesvědčoval Zelenskyj.
Přítomní sice tleskali, ale jako by ho neslyšeli. Hodně si vzájemně blahopřáli, že dokázali po celou dobu držet jednotu Západu tváří v tvář ruskému počínání. A dušovali se, že budou Ukrajinu podporovat dál, tak dlouho, jak to jen bude třeba, jak zní dnes už okřídlená floskule. Jenže neřekli nic, co by Zelenského utvrdilo, že byl vyslyšen.
Hledání nového světového řádu
Jistě, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala vlády, aby zařídily, že se zbrojní průmysl v EU roztočí na vyšší obrátky, aby byl schopen uspokojit nové nečekané požadavky. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg opět varoval, že jedinou alternativou je Rusy zastavit a vyhnat z Ukrajiny a je pro to třeba udělat úplně všechno; jejich vítězství by bylo zhoubou pro celou Evropu.
Čtěte také
Šéfové mezinárodních organizací však nerozhodují ani o vojenských rozpočtech, ani o dodávkách zbraní do bojující země, natož o výrobních programech západních zbrojovek. Od kancléře Scholze jsme se dověděli, že Německo bude sice dál a více dělat, co už dělá, ale nic dalšího. Prezident Macron opět mudroval nad tím, jak uspořádat Evropu po skončení války a jaké místo v ní má mít Rusko, ale do konkrétních nabídek nešel.
Viceprezidentka Harrisová oznámila, že podle americké vlády páchá Rusko na Ukrajině nejen válečné zločiny, ale i zločiny proti lidskosti, což bude důležité v okamžiku, až začne svět soudit prezidenta Putina a jeho soudruhy, ale momentální ukrajinskou nouzi to neřeší. Jediný britský Rishi Sunak slíbil rakety dlouhého doletu, které Ukrajina naléhavě požaduje, i když bez udání termínu.
Aby bylo jasno – každoroční mnichovská konference není nějaký summit, od kterého se očekává usnesení; je to diskusní fórum věnované otázkám bezpečnosti, platforma pro výměnu názorů. Především to pak je příležitost ke spoustě schůzek daleko od mikrofonů a kamer a bez nutnosti jakýchkoli výstupů. To, co tam zazní veřejně, je jen špička ledovce.
Čtěte také
Nevíme samozřejmě, co všechno si protagonisté řekli a na čem se případně i dohodli; zmíněná špička však pravděpodobně odráží celkovou náladu, která je v obecné politické rovině rozhodná, ale v té praktické váhavá a rozpačitá. Doufejme, že to je jenom přechodný dojem – a že si ho Rusko, případně Čína, nevyloží jako projev slabosti Západu.
Protože, jak se dočteme v „mnichovské bezpečnostní zprávě“, kterou obdrželi všichni účastníci, vstupuje svět pravděpodobně do kritického desetiletí hledání nového světového řádu. Loni došlo k výraznému posílení revizionistických autokracií, ale také se ukázalo, že jim umíme čelit a že liberální ideologie je stále inspirující.
Mimořádná odolnost a odhodlání ukrajinského lidu stmelila mezinárodní podporu této zemi v boji proti agresorovi a dodala nový smysl existenci demokracie a jejích forem vládnutí, píše se ve zprávě. Tento optimistický závěr můžeme zajisté sdílet, ovšem až na to, že rok 2022 skončil a nastal rok 2023 a s ním i nové výzvy. Kde jinde než v Mnichově by si měl svět připomínat, že jsou historické okamžiky, kdy není kam ustupovat, leda do pekel.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
