Karel Barták: NATO tentokrát jasně říká Rusku, že je připraveno
„Strašlivá ruská krutost způsobuje nesmírné utrpení, masové přesuny obyvatelstva, postihuje především ženy a děti. Rusko nese plnou odpovědnost za tuto katastrofu,“ píše se bez obalu v usnesení summitu Severoatlantické aliance, který končí v Madridu. Věci jsou nazývány pravými jmény a diplomatický jazyk se vytrácí.
NATO se vrací ke svým kořenům a vyhlašuje, že významně a dlouhodobě posiluje svůj odstrašovací a obranný potenciál vůči Rusku, zejména na svém východním křídle.
Čtěte také
Ačkoli to na pozadí ruské války vypadá logicky a tudíž téměř banálně, jsme svědky historického obratu, který je vynucenou reakcí na nový, velmi nebezpečný stav dnešní Evropy a světa.
Ruská invaze na Ukrajinu probrala Severoatlantickou alianci z letité letargie, oživila její smysl a úlohu. Zatímco minulá strategická koncepce schválená v Lisabonu v roce 2010 považovala Rusko ještě za „strategického partnera“, je nyní pro bezpečnost spojenců „tou nejvýznamnější a nejpřímější hrozbou“. Tím, že „neváhal použít sílu pro dosažení politických cílů“, prezident Putin hluboce poškodil evropský bezpečnostní pořádek, plus navíc vytáhl hrozbu jadernou válkou.
Deset miliard dolarů
Čtěte také
Lídři třicítky zemí NATO si myslí, že Ukrajina nemusí být jediným terčem; nelze vyloučit, konstatují v dokumentu, že dojde k útoku na svrchovanost a územní integritu zemí Aliance. Pečlivě vyjednaný a vybalancovaný text nabízí jedinou skulinu – vztahy s Ruskem se mohou změnit, pokud se přestane chovat agresivně a plně se podřídí mezinárodnímu právu, které zakazuje měnit hranice států použitím síly.
Prezident Putin tak dosáhl svou agresí naprostého opaku toho, co deklaroval. Chtěl pokořit Ukrajinu a oslabit Severoatlantickou alianci a místo toho má nyní proti sobě stmelený Západ a jeho vojenský pakt, který našel nový smysl své existence. Do NATO vstupují Švédsko a Finsko, donedávna velmi oddané své neutralitě. Spojené státy, podezírané dlouho z nezájmu o Evropu, se masivně vracejí – americké jednotky budou rozmístěny v Polsku, Rumunsku i baltských státech, přičemž pro Polsko se počítá s trvalou přítomností.
Čtěte také
Poprvé od studené války budou některé vojenské síly členských zemí předurčeny k obraně exponovaných zemí. Síly rychlého nasazení vyčleněné a cvičené pro potřeby Aliance přejdou ze stávajících 40 tisíc na 300 tisíc vojáků, oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg.
Ano, považujme za úlitbu Moskvě, že Aliance nenabízí členství Ukrajině, ačkoli už jí ho slíbila v roce 2008. Dnes se ví, že tento neuvážený krok, nepodložený významnou podporou, podnítil radikalizaci Ruska; netřeba tedy přilévat olej do ohně. Na druhé straně jsou si spojenci jasně vědomi toho, že Ukrajina statečně bojuje za celou demokratickou Evropu a že je naprosto nezbytné Rusko zastavit dřív, než ji porazí a pustí se dál.
Prezident Zelenskyj si v online spojení jasně řekl o další zbraně a o finanční podporu. Premiéři a prezidenti se nepochybně bavili o tom, jak mu odpoví, tedy co Ukrajině urychleně poskytnou, aby zastavila ruský nápor. Tyto věci se nezveřejňují – ví se jen, že dosud vojenská pomoc všech společně přesahuje deset miliard dolarů. A že platí to, co prohlásil generální tajemník Stoltenberg – že Ukrajina může počítat s pomocí Aliance tak dlouho, jak to bude potřeba.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
