Karel Barták: Evropská komise slibovala reformu trhu s elektřinou a navrhla jen slabý odvar

16. březen 2023

Místo slibované hluboké reformy trhu s elektřinou v Evropské unii navrhla Evropská komise tento týden vlastně jen několik kutilských úprav. Soustředila se zejména na mechanismy zajišťující cenovou stabilitu a jistou předvídatelnost pro spotřebitele, které mají zabránit nejtvrdším dopadům v případech, kdy by se situace na trhu opět vymkla z rukou, jako tomu bylo během loňského roku.

Návrh tedy není ambiciózní, přesto bude vyžadovat změny tří klíčových směrnic upravujících fungování elektrického trhu v EU, které nebude snadné projednat a schválit během letošního roku, dokud bude před volbami v květnu 2024 ještě plně funkční Evropský parlament.

Čtěte také

Všichni mají v živé paměti loňské astronomické ceny zemního plynu vyhnané do výše ruským embargem vůči EU po únorovém útoku Moskvy proti Ukrajině. Francouzskému a posléze zejména českému předsednictví se podařilo situaci poněkud stabilizovat prosazením celé řady dílčích opatření, od úspor až po zastropování cen plynu v případě výkyvů. Ceny plynu na trhu začaly pak samy od sebe postupně klesat a spolu s nimi oslaboval i pocit naléhavosti zásadní reformy.

Komise se neodhodlala k tomu, po čem po celou dobu loňské „energetické krize“ volali politikové i odborníci, a to k „oddělení“ cen elektřiny a těkavého zemního plynu. Proud se totiž v EU prodává v závislosti na ceně nejdražších vstupů, tedy loni, ale i dnes zemního plynu.

Čtěte také

Vysokou cenu platí tak spotřebitelé i v zemích jako Česko nebo Francie, kde se elektřina z plynu vyrábí jen okrajově. Tato skutečnost má nejen ekonomické, ale i politické dopady – lidé prostě nechápou, proč jim Evropská unie takto škodí.

Od komise se původně očekávalo, že novou legislativu nepochybně navrhne. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová slíbila loni v září „hlubokou a zásadní reformu elektrického trhu“, který podle ní „už neodpovídá potřebám“.

Na druhé straně byla unijní exekutiva vždy zdrženlivá, velmi citlivá na argumenty zemí jako Německo, Nizozemsko, Dánsko nebo Lucembursko, které vyrábějí hodně elektřiny v plynových elektrárnách a tudíž nemají potřebu současnou úpravu významně měnit. 

Jen posunutá reforma

Hlavní novinkou návrhu je podpora dlouhodobých dohod o odběru elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů nebo z jádra za předem stanovené fixní ceny mezi soukromými dodavateli a odběrateli. Tyto pevné ceny by byly garantovány státem, který by tak vyjadřoval ochotu kompenzovat ztráty jedněm i druhým v případě výkyvů.

Čtěte také

Pro státní podporu investicím do výstavby obnovitelných nebo jaderných zdrojů má být používán výlučně mechanismus „kontraktů CFD“, podle kterých výrobce prodává elektřinu za předem stanovenou cenu; pokud je tržní cena nižší, stát rozdíl dorovná; pokud bude vyšší, bude nadměrný zisk státem rozdělen mezi spotřebitele.

Komise klade v celém textu soustavně značný důraz na obnovitelné zdroje, kterým klade na roveň takzvané „jiné nefosilní zdroje“, čímž je míněna jaderná energie. Exekutiva EU tak pod tlakem reality v podstatě uznává význam jádra pro budoucí energetiku zbavenou fosilních paliv, stále se však neodvažuje jít tak daleko, aby „jádro“ nazvala „jádrem“.

Karel Barták

Suma sumárum se zachovala celkem pragmaticky – nenesla kůži na trh v podobě kontroverzního projektu, ale využila uklidnění situace a předložila balíček, který má šanci během letoška projít.

Hlavní nedostatky evropského trhu s elektřinou, které loni vyvstaly velmi křiklavě, tím však odstraněny nebyly. Zásadní reforma byla jen posunuta do budoucnosti. Doufejme, že záhy nepřijde další krize, která by Unii za toto váhání opět tvrdě potrestala.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

autor: Karel Barták
Spustit audio