Karel Barták: EU má mechanismus pro výkyvy cen plynu, slibovala však něco jiného

20. prosinec 2022

EU bude mít přijatelný a praktický cenový strop pro zkapalněný zemní plyn pro případ nečekaných výkyvů, a to díky vyjednávacímu umění a nasazení českého předsednictví. Týmu v čele s ministrem Jozefem Síkelou se podařilo prosadit poslední z řady bezprecedentních opatření, která zmírní dopady energetické krize vyvolané ruskou agresí proti Ukrajině – kompromisů, o kterých se před půl rokem jen mlhavě spekulovalo a nyní se staly realitou, za významného českého přičinění.

Dojednaná plichta je pěkně složitá, jak už to chodí u rozhodnutí, která musí vyhovět potřebám více než dvou desítek zemí s velmi odlišnými podmínkami i představami.

Čtěte také

Tedy ve stručnosti – pokud cena plynu obchodovaného na evropských burzách dosáhne 180 eur za megawatthodinu po dobu tří dnů v řadě, zůstane na této úrovni a neporoste výš, a to po dobu 20 dnů. Podmínkou ovšem je, že tato cena musí být o nejméně 35 eur vyšší než průměrná světová cena zkapalněného plynu v daném období.

Aby to ovšem nebylo tak prosté, bude zmíněný strop nikoli fixní, ale pohyblivý, přičemž rozhodující zůstane zmíněný pětatřicetieurový rozdíl. Znamená to, že strop 180 eur bude platit v případě, že plyn bude na světovém trhu stát maximálně 145 eur za megawatthodinu. Pokud bude světová cena vyšší, poroste teoreticky i evropský strop.

K reformě energetického trhu nedošlo

Pro návrh, který se rodil v bolestech dlouhé týdny, se nakonec vyslovilo 24 z 27 členských států EU, a to včetně Německa, jemuž bylo zafixování ceny plynu dlouho solí v očích.

Čtěte také

Komisařka Simsonová to přičítá právě silnějším brzdám, které budou spuštěny, kdyby hrozil nedostatek plynu v EU. I proto bylo podle ní nakonec možné stanovit strop na 180 eur, což je podstatně méně než 275 eur za megawatthodinu, jak koncem listopadu navrhla sama Evropská komise.

Cena zemního plynu se v EU pohybuje momentálně kolem 130 eur za megawatthodinu. Na začátku roku to bylo asi 110 eur, ale letos v srpnu vylétly ceny až na 350 eur, což způsobilo značnou paniku.

Čtvrtečním rozhodnutím dává EU obchodníkům s plynem na vědomí, že nepřipustí opětovné iracionální zdražování. Je to jakási záchranná brzda, která je koncipována tak, aby byla použita jen v krajním případě – a je tedy také na burzách, aby se takové situace vyvarovaly. Na druhé straně jsou zde ovšem zmíněné pojistky – pokud by, bez ohledu na cenu, hrozil Evropě nedostatek dodávek, strop prostě použit nebude. 

Čtěte také

Země EU se od jara dohadují, jak předejít významnému zdražování plynu pro domácnosti a podniky, které negativně ovlivňuje i cenu elektřiny, a zároveň provést rychlý odklon od spotřeby laciného ruského plynu.

České předsednictví prosadilo postupně schválení systému úspor plynu, zdanění nadměrných zisků energetických společností vydělávajících na vysokých cenách plynu. Zprostředkovalo dohodu o společném nákupu plynu v rámci EU, o jeho solidárním sdílení mezi státy a o snazším budování kapacit obnovitelných zdrojů. 

Karel Barták

Jsou to zajisté všechno důležité kroky vpřed v těžké době. Přesto však bychom neměli zapomínat, že původní ambice byly docela jiné. Mluvilo se přece o reformě energetického trhu, o oddělení cen elektřiny a plynu, aby zdražující plyn nehnal do astronomických výšin ceny proudu. Nic z toho se nestalo.

Stropy si musely evropské země stanovit a zaplatit samy, každá podle svých možností, což objektivně narušuje rovné podmínky na jednotném trhu. Místo pevného stropu pro všechny máme jakýsi airbag, který se, doufejme, nafoukne, pokud dojde k velmi vážné nehodě. Nic lepšího se zatím dojednat nepodařilo. I to si připomínejme, až budeme na dálku připíjet českým vyjednavačům.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

autor: Karel Barták
Spustit audio