Karel Barták: Evropa ukázala cestu, jak zachránit naši planetu
Česká republika nakonec souhlasila s rámcovým postupem Evropské unie vůči klimatickým změnám.
A to včetně cíle zastavit veškeré uhlíkové emise do roku 2050 a podstatně snížit emise skleníkových plynů do roku 2030. Zaplať pánbůh.
Čtěte také
Ocitli jsme se tak spolu se všemi evropskými partnery kromě Polska na startovní čáře mimořádně ambiciózního procesu, kdy cílem není nic menšího než zachránit planetu Zemi před ničivými důsledky znečištění způsobeného člověkem a ukázat cestu zbytku světa.
Klobouk dolů před návrhem Evropské komise, který její nová předsedkyně Ursula von der Leyenová předložila pouhých 14 dní poté, co se ujala vysoké funkce. Dokument nejenže vytyčuje výše zmíněné mety, ale stanoví i způsob, jak jich dosáhnout.
Vůbec poprvé máme v rukou plán odpovídající výzvám, kterým čelí naše světová společnost. Komise motivuje ke komplexnímu přístupu – máme-li dospět ke klimatické neutralitě, musíme do toho zapojit všechny sektory, všechny složky společnosti, všechny kategorie.
Postoje Česka, Polska a Maďarska
Nejde odděleně o energetiku, mobilitu, technologie, ochranu přírody, sociální nerovnosti, občanská sdružení, vědecké ústavy, vzdělávací zařízení, ale o všechno toto a mnohem víc dohromady a navzájem.
Čtěte také
Zapojit se musí všichni, má-li tato snaha být korunována úspěchem, na místní, regionální, státní a evropské úrovni.
Evropská komise chce toto všeobjímající úsilí směřující k jednomu cíli usměrňovat strukturou padesáti legislativních kroků, které budou postupně předkládány v příštích dvou letech.
Budou se týkat průmyslu, zemědělství, stavebnictví, energetiky, dopravy, obchodu, biodiverzity, potravin, lesů, odpadů, vzduchu, financí, daní a tak dále. To vše se má promítat do rámcového klimatického zákona, který bude předložen už v březnu příštího roku, tedy za tři měsíce. Koordinovat tuto nesmírnou práci bude místopředseda komise Frans Timmermans.
Čtěte také
„Zelená dohoda“ počítá s vytvořením zvláštního fondu, který bude sloužit jako zdroj financí pro obtížnou transformaci ekonomik hodně závislých na fosilních palivech. Má jednou disponovat až stovkou miliard eur, jenže se ještě neví, kolik peněz by mohlo být k dispozici v prvních sedmi letech. Rozpočet Evropské unie do roku 2027 byl sice také na pořadu dne, ale jeho schválení v této fázi nikdo nečekal.
Právě postoje Česka, Polska a Maďarska byly před summitem považovány za nejvýznamnější překážku schválení zelené dohody. Formulace usnesení summitu byly upraveny tak, aby vyšly co nejvíce vstříc těmto zemím.
Jaderná energetika byla v usnesení výslovně zmíněna jako možnost v kontextu boje proti klimatickým změnám. „Nechceme nikoho nechat pozadu,“ řekla von der Leyenová. „Buď náš projekt bude fungovat spravedlivě pro všechny, nebo nebude fungovat vůbec.“
Nakonec i polská výjimka počítá s tím, že si Poláci napřed propočítají, co by je to stálo, a spolu s ostatními se k tomu v červnu příštího roku vrátí.
Do té doby už bude na stole legislativa, která nebude při schvalování vyžadovat jednomyslnost. A Poláci kromě toho dobře vědí, že finanční injekce z Evropy budou určeny pouze těm, kdo budou solidárně usilovat o dosažení společných met.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
