Karel Barták: EU hledá cestu, jak přitvrdit vůči Číně a zároveň udržet ekonomické vztahy s ní

3. duben 2023

Evropská unie si musí být vědoma rostoucí agresivity čínského vedení a lépe vůči němu chránit své bezpečnostní a ekonomické zájmy, zároveň by však neměla sama volit konfrontaci a zavírat dveře další spolupráci. Tuto úzkou, specificky evropskou linii vytyčila v klíčovém projevu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pár dní před návštěvou Pekingu, kam se vydá v úterý po boku francouzského prezidenta Macrona.

Zdůraznila přitom, že budoucnost vztahů mezi EU a Čínou závisí do značné míry na tom, jak se Peking bude dál stavět k ruské agresi na Ukrajině.

Čtěte také

Evropa si musí uvědomit, že čínská komunistická strana „je doma represivnější a navenek asertivnější“ a že jejím cílem je stále více prosazovat „systemické změny v mezinárodním pořádku“, které mají prospívat Číně bez ohledu na ostatní. Na to je třeba sebevědomě reagovat – nezavírat dveře, ale nechovat se naivně; uvědomovat si všechna nová úskalí vzájemných vztahů a adekvátně reagovat.

Tedy se zcela neztotožnit s tvrdým postojem USA, ale dát Pekingu jasně najevo, kde leží evropské priority a že sílící transatlantická vazba je realitou. Zároveň se pokusit Čínu ještě přetáhnout na svou stranu a nepřiživovat argumentaci, že ke konfrontačnímu chování ji nutí Západ.

Čtěte také

Von der Leyenová naznačila, že by komise mohla dát definitivně k ledu dojednanou dohodu o volném obchodu s Čínou, jejíž schvalování bylo pozastaveno před třemi lety poté, co čínské vedení zavedlo sankce proti několika poslancům Evropského parlamentu.

Nepotěšila tím početné evropské podnikatele, kteří na ni spoléhali pro rozvoj byznysu s Čínou, která je nadále supervýznamným obchodním partnerem evropských zemí. Vzájemný obchod představuje téměř miliardu eur denně; EU je pro Čínu sedmkrát větším trhem než Rusko. Čínští představitelé opakovaně označují Unii za „strategického partnera“ a dávají najevo, že o další rozvoj vzájemného obchodu velmi stojí.

Chování vůči Ukrajině jako červená čára a lakmusový papírek

V evropských hlavních městech byla bedlivě sledována nedávná návštěva čínského vladaře Si Ťin-pchinga v Moskvě. Vyplynulo z ní, že na úrovni rétoriky a symbolů se zajisté utužuje „bezbřehé partnerství“ mezi oběma zeměmi, ale především to, že čínský prezident nevyhověl zásadnímu přání Vladimira Putina, aby přímo podpořil válku proti Ukrajině, včetně dodávek zbraní a vojenské techniky.

Čtěte také

Von der Leyenová zdůraznila, že „to, jak bude Čína dále přistupovat k Putinově válce, bude určujícím faktorem pro další vztahy mezi EU a Čínou“. Potvrdila tak naprosto nekompromisní odpor Unie k ruské agresi a postojem Číny přímo podmínila vývoj a kvalitu ekonomických vztahů. A připomněla jí, že jako člen Rady bezpečnosti OSN nese mimořádnou odpovědnost za dodržování Charty OSN, kterou Rusko na Ukrajině hrubě porušuje.

Do Pekingu se vydal už loni v listopadu německý kancléř Olaf Scholz, po něm nedávno španělský premiér Pedro Sánchez. Následují zmíněný Macron a von der Leyenová, symbolicky tedy Francie spolu s EU.

Karel Barták

Později letos se má konat přímo summit mezi Unií a Čínou. Evropa dává najevo, že si přeje s Čínou dál počítat, vést s ní dialog, bránit jejímu dalšímu sklouzávání k autoritářství a stále zřetelnější protizápadní linii. Nebude se kvůli Číně rozcházet se Spojenými státy; naopak zdůrazňuje, že vazba na USA sílí a zůstává fundamentální konstantou evropské zahraniční politiky. Což ovšem Unii nebrání mít své vlastní zájmy, také vůči Číně, které se nepřekrývají s těmi americkými a přesto mohou být, za určitých podmínek, naplňovány.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

autor: Karel Barták
Spustit audio