Karel Barták: EU nadále rozhodně jednotná v podpoře Ukrajiny, znepokojeně váhající, pokud jde o Čínu
Geopolitické klima není příznivé. Evropa si to musí nejen uvědomovat, musí si dávat záležet, aby této nepřízni uměla co nejefektivněji čelit. Je to v jejím vlastním zájmu. Předsedové vlád a prezidenti členských zemí o tom besedovali několik hodin při páteční závěrečné části schůze Evropské rady, která byla jinak zasvěcena především energetické krizi způsobené ruskou agresí proti Ukrajině.
Ohledně Ruska „sedmadvacítka“ velmi silně zopakovala jednotný odpor vůči počínání Kremlu, stejně jako solidaritu s Ukrajinou a velkou podporu tamní vládě. V případě Číny byli lídři mnohem opatrnější – řekli si sice, že po ruské zkušenosti nesmějí dopustit prohlubování závislostí na čínských výrobcích a surovinách, zároveň ale nechali dveře otevřené dalším ekonomickým a obchodním stykům.
Čtěte také
EU na nejvyšší úrovni odsoudila „co nejostřeji“ poslední vlnu raketových a dronových útoků ruské armády proti civilní infrastruktuře na Ukrajině. Je připravena jednat o dalším balíku sankcí proti Rusku a také proti Bělorusku, pokud by se tamní prezident Lukašenko odhodlal vojensky zapojit do invaze po boku Kremlu. Lídři se také radovali, že EU už schválila první dodatečné sankce proti Íránu za jeho dodávky dronů ruské armádě – sdělili tak mimo jiné, že vůbec nevěří ruským a íránským ujištěním, podle kterých k žádnému takovému obchodu nedošlo.
„Rusko boří civilní infrastrukturu a terorizuje ukrajinský lid. Musíme to zastavit,“ shrnul reakci EU šéf evropské diplomacie Josep Borrell. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij v již „obvyklém“ videohovoru upozornil, že útoky proti elektrárnám a rozvodům se Kreml snaží připravit Ukrajince o elektřinu, vodu a topení před nadcházející zimou a vyvolat tak „novou vlnu migrace do zemí EU“. A také připravit Ukrajinu o příjmy z prodeje elektřiny, které měla v poslední době nadbytek kvůli poklesu vlastní spotřeby způsobené válečným ochromením průmyslu.
Čtěte také
EU nabízí okamžitou pomoc – komisař Janez Lenarčić se vydal tento týden do Kyjeva, aby vyhodnotil potřeby humanitární pomoci pro lidi zbavené elektřiny a vody; slíbil okamžitou částku 175 milionů eur. Jeho úřad hledá cesty, jak na Ukrajinu dopravit transformátory a další velmi těžká a objemná zařízení, která by nahradila ta zničená ruskými střelami. Odhaduje se ovšem, že úplná oprava poničených zařízení – celé třetiny ukrajinské kapacity – potrvá roky.
V usnesení summitu nejvyšší politikové EU opětovně vyzvali Rusko, aby „okamžitě, úplně a bezpodmínečně stáhlo své vojenské jednotky z celého území Ukrajiny“ a aby „zastavilo hybridní útoky“ proti ní. Upozornili, že se Rusko dopouští na Ukrajině válečných zločinů a hrubě porušuje mezinárodní právo, a potvrdili závazek, že se zasadí o to, aby se těmito zločiny zabýval prokurátor Mezinárodního soudního dvora. Nešli ovšem tak daleko, že by přímo vyzvali k ustavení speciálního mezinárodního tribunálu – to na summitu hlasitě požadovali lídři baltských států a Polska. Estonská premiérka Kaja Kallasová novinářům řekla, že bude pokračovat v přesvědčování svých kolegů, aby se EU o vznik takového tribunálu zasadila.
Čtěte také
Pro Kyjev je důležitá zejména ta pasáž usnesení, ve které EU slibuje další „silnou politickou, vojenskou a finanční podporu“, včetně pokrytí běžných nákladů fungování státu. Vyzývá Evropskou komisi, aby urychleně uvolnila další tři miliardy eur na tyto účely – exekutiva EU čelí kritice, že sice mluví o celkových devíti miliardách, ale dosud poslala na Ukrajinu pouze miliardu a zbytek blokují administrativní překážky. Její šéfka Ursula von der Leyenová pak na tiskové konferenci oznámila, že od ledna 2023 bude komise do Kyjeva posílat 1,5 miliardy eur měsíčně. Ujistila Ukrajince, že financování z EU bude „stabilní, spolehlivé a předvídatelné“, neřekla však, za jakých podmínek jsou tyto úvěry poskytovány a jak by je měla ukrajinská vláda jednou splácet – těmito „detaily“ se mají v listopadu zabývat ministři financí EU pod taktovkou českého Zbyňka Stanjury.
Unie je také odhodlána financovat rekonstrukci ukrajinské ekonomiky a infrastruktury – první mezinárodní expertní konference se k tomu sejde už v úterý v Berlíně. Bude se také starat, aby byla nalezena legální možnost využít na rekonstrukci Ukrajiny ruské peníze zmrazené v mezinárodních bankách, píše se v usnesení pátečního summitu.
A co teď s Čínou?
Celé tři hodiny věnovali nejvyšší politikové „sedmadvacítky“ diskusi o tom, jak dál pěstovat vztahy s Čínou. Načasování bylo vhodné, právě do závěrečné etapy sjezdu Komunistické strany Číny, který potvrdí třetí mandát pro generálního tajemníka a prezidenta Si Ťin-pchinga a učiní z něj nejmocnějšího muže Číny od dob Mao Ce-tunga. V usnesení EU se pouze píše, že se strategická debata konala – je jasné, že Čína sice znepokojuje, ale na další vývoj vztahů s ní nepanuje mezi vládami EU shoda. A že doktrína, na které se EU shodla před třemi lety, je překonaná vývojem událostí.
Čtěte také
V roce 2019 zformulovala EU své vztahy s Čínou do tří pojmů, které měly být v rovnováze – byly to „partnerství“ ve věcech společného zájmu, jako je klima nebo bezpečnost potravin, „soutěž“ v ekonomické oblasti, kde Čína často porušuje pravidla, a „systémové soupeření“ v politické oblasti, tedy střet koncepcí demokratického a autokratického uspořádání státu a společnosti. Převládá názor, že od té doby se rovnováha mezi těmito třemi prvky narušila v neprospěch „partnerství“ a ve prospěch „soutěže“ a hlavně „soupeření“.
Čtěte také
Evropa se musí při úvahách o dalších vztazích s Čínou poučit z chyb, kterých se dopustila ve vztahu k Rusku, a nedopustit vznik závislostí, které mohou být fatální. „Pokud jsme velmi závislí, platíme za to vysokou cenu v okamžiku, kdy nastanou obtíže nebo šoky,“ vyložil před novináři předseda Evropské rady Charles Michel. Von der Leyenová varovala před závislostmi na čínských surovinách i technologiích – upozornila například, že Čína nadále vyrábí dvě z každých tří baterií používaných v Evropě či 90 procent vzácných zemin, bez kterých se neobejdou elektromotory nebo větrné elektrárny. „Naší prioritou je posílení vlastních kapacit a také hledání jiných dodavatelů,“ uvedla. Borrell upozornil, že „vysoká závislost se může změnit v politickou zranitelnost“.
Čtěte také
Podle Michela se státníci shodli v tom, že budou vůči chování a úmyslům Pekingu ostražití, nemíní ale zatím pěstovat „systematickou konfrontaci“, a to ani přesto, že se Čína kvůli ruské agresi na Ukrajině nezřekla „bezbřehého přátelství“, které začátkem února vyhlásili Si Tin-pching a Vladimir Putin. Nehodlají se plně připojit k americké tvrdé soutěži s Čínou, názory jsou ale odstíněné – zatímco někteří jsou velmi nedůvěřiví, další se naopak snaží konfrontaci vyhnout a neházet Si Tin-pchinga a Putina do jednoho pytle.
EU samozřejmě dobře ví o brutálním zacházení s Ujgury v provincii Sin-tiang, o tvrdém potlačování demokracie v Hongkongu nebo o stupňujících se vojenských hrozbách vůči Tchaj-wanu a pravidelně je kritizuje. Zároveň ovšem ví i to, že je největším obchodním partnerem Číny, kam loni zamířilo evropské zboží v hodnotě skoro dvou miliard eur.
Německý kancléř Olaf Scholz se chystá do Pekingu začátkem listopadu v čele velké podnikatelské delegace – to řada jeho kolegů v Evropské radě považuje za chybu a nerozum. Není divu, že lídři museli před debatou o Číně nechat za dveřmi nejen své pobočníky, ale také mobilní telefony. To, co si tam řekli, by se samozřejmě neměl v Číně nikdo dovědět.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
