Karanténa nám ukázala, jak důležitá je zeleň v našem bezprostředním okolí, tvrdí ekolog Kotecký
Koronavirus omezil dopravu a průmysl, díky čemuž klesly i emise skleníkových plynů, vyčistilo se ovzduší i voda. Přibylo ale také plastových odpadů, pytláctví a kácení pralesů. Jak ještě doznívající pandemie dopadla na naše životní prostředí a co nám řekla o našem vztahu k přírodě?
„Propad emisí byl dechberoucí, zvláště v asijských zemích,“ potvrzuje v pořadu Leonardo Plus enviromentální analytik Vojtěch Kotecký.
Ale už na začátku května bylo v čínských městech dokonce o 6 % vyšší znečištění ovzduší než ve stejném období loňského roku.
„Výroba i doprava se znovu rozběhla, takže čínská města i zbytek světa jsou tam, kde byla před pandemií.. I u nás to vidíme, jak rychle se život vrací k normálu a totéž poběží i v jiných částech světa.“
Ve chvíli, kdy vidíme, že v ekonomice budeme muset do něčeho rychle investovat, abychom ji nastartovali, tak proč nepoužít řešení, ve kterém zabijeme dvě mouchy jednou ranou?
Vojtěch Kotecký
Analytik vysvětluje, že krátkodobý pokles znečištění v obdobích pandemie je logický, stejně jako návrat znečištění na původní hodnoty po opětovném spuštění ekonomiky.
„Ale mnoho ekonomů, expertů, vládních institucí i ekologických organizací doporučuje, aby státy, až budou investovat do rozběhu ekonomiky, pokud možno vybírali řešení, která zároveň budou i investice.“
Tedy nejen že nastartují ekonomiku, ale také budou řešit dlouhodobější problémy. „To mohou být investice do inovací, ale také výdaje na snížení znečištění, přípravu krajiny na sucho a další opatření, o kterých víme, že v nich máme dlouhodobý dluh.“
Proč vracet automobilovou dopravu tam, kde se bez ní obejdeme?
Lze sice počítat s tím, že budou obnovena také letecká spojení, ale snahy zmenšit objem cestování vzduchem tu byly už před pandemií, připomíná expert.
„V letecké dopravě se víceméně dostaneme poměrně rychle tam, kde jsme byli, ale součástí toho bude i snaha nacházet řešení, která by naši závislost na letadlech při dálkové dopravě snižovala a umožňovala jezdit třeba velmi rychlými vlaky.“
Čtěte také
Kotecký ale očekává dlouhodobě dopady na dopravu ve městech. „Některá evropská města od Londýna až po Prahu zjistila, že některá dopravní řešení pro jejich dopravní život nejsou tak důležitá."
„Tedy že se někde mohou docela dobře obejít bez aut. Zvykli jsme si na věci, které by nás dříve bývaly nenapadly a magistráty i obyvatelé města začali uvažovat o tom, jestli bychom na některá místa nemohli automobilovou dopravu nevracet.“
Začneme se více starat o přírodu v našem okolí?
„Mohl by se také změnit zájem o přírodu v našem okolí, protože budeme asi méně jezdit na takové vzdálenosti... Ale nejdůležitější dopad v našem vztahu k přírodě a k bezprostřednímu okolí je to, že jsme si v posledních několika měsících uvědomili, jak moc je pro nás příroda důležitá.“
Analytik chválí, že si ministerstvo a vláda od začátku uvědomili, že karanténa neznamená, že se lidem nedovolí chodit do přírody. „To mimochodem v jiných evropských státech nebylo. Někde měli sklon lidem říct: zůstaňte sedět doma.“
„U nás ale platila jasná výjimka, že je možné chodit do přírody, pokud se budete snažit nepotkat někoho jiného.“
Zážitky letošního jara přispěly k tomu, jak jsme si uvědomili, nakolik příroda a zeleň v našem bezprostředním okolí, tedy ty malé kousky zeleně, které máme vedle domu nebo kus od naší ulice, jak moc jsou důležité pro náš každodenní život a prožívání.
Vojtěch Kotecký
To může změnit náš vztah k radnicím a práci starostů. „Ale také se to může projevit v naší vlastní starosti o místa, která obýváme nebo jsou v sousedství a začneme se sami více starat o to, kolik přírody v okolí domova máme.“
„Třeba začneme uvažovat o tom, jestli bychom nemohli pomoci tomu, aby trávníky více kvetly, bylo více místa pro hnízdění ptáků, aby v zahradách a parcích byl prostor pro hmyz a další zvířata, která je oživují a činí zajímavějšími,“ shrnuje Vojtěch Kotecký.
Jaká pozitiva a negativa pro životní prostředí a ekologii přinesla a ještě přinese koronavirová pandemie? Poslechněte si celé Leonardo Plus!
Související
-
Létat, či nelétat? Studie z Massachusetts řeší dilema spojené s emisemi
O mýtu kolem pokojových květin, ekologické stopě z letadel a vlivu smogu na náš zrak debatují Miroslav Šuta, Viktor Žárský a Jana Janěková. Moderuje Martina Mašková.
-
Jak omezit emise z letecké dopravy? Řešením mohou být dražší letenky i podpora železniční dopravy
Cestu z environmentální krize se na letošním Klimakempu snažil najít i workshop Jak se vyhnout letecké dopravě. Debatovalo se na něm o tom, proč je stále létání levnější...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.