Kampaně pro i proti Brexitu jsou nadstranické, říká analytik
Být či nebýt v Evropské unii – to je, oč ode dneška běží ve Velké Británii. Na ostrovech začíná oficiální kampaň před červnovým referendem, které rozhodne o případném Brexitu.
„Dost často se stává, že když probíhá referendum o nějaké méně podstatné otázce, tak se voliči se vyjadřují zejména k tomu, jestli souhlasí nebo nesouhlasí se stávající vládou,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš. Toto referendum je ale podle něho závažné a Britové ho budou brát vážně.
Dneškem startují oficiální kampaně před referendem naplánovaným na 23. června. Jedna má Brity přesvědčit, že je výhodnější zůstat v Evropské unii, druhá, že mají odejít. Očekává se těsný výsledek a poslední průzkumy naznačují, že 20 % voličů se ještě nerozhodlo.
Referendum může ovlivnit i kauza Panama Papers. „O Davidu Cameronovi je známo, že jeho postoj je jednoznačně pro setrvání Británie v Evropské unii, takže je samozřejmě více spojen s táborem, který je pro setrvání v EU. Je pravda, že kauza Panama Papers pro tento tábor není pozitivní, protože vrhá negativní světlo na Davida Camerona,“ vysvětluje Kruliš.
V kampani sice podle Kruliše budou hrát roli osobnosti, ale obě kampaně, tedy pro setrvání v Evropské unii i pro odchod z ní, jsou svým způsobem nadstranické. „Je to otázka, která zejména pro konzervativní stranu není jednoznačná, ta strana je zcela rozpolcená a je to tak, že i ostatní strany nemají stoprocentně jednoznačný názor na tuto věc,“ popisuje situaci na britské politické scéně Kruliš.
Celý rozhovor s analytikem Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofem Krulišem si můžete poslechnout v audioarchivu Českého rozhlasu Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.