Kamila Pešeková: Zmizí Slovensko z mapy Evropy?

23. duben 2022

Ruský deník Pravda zveřejnil před časem esej srbského politologa, který navrhuje překreslit mapu Evropy. Stať se objevila v době, kdy byla na Ukrajině už v plném proudu válka, a zároveň jakoby přicházela s „řešením“, které sám autor pojmenoval sice jako radikální, nicméně údajně jako dlouhodobé.

Pokud si tento článek přečetl kdokoli na Slovensku, musel u něj vzbudit velký údiv. Slovensko na mapě úplně chybělo, jako by s ním autor nepočítal! Hlavním prvkem plánu na překreslení mapy byl vznik nového státu, který by se jmenoval Velká Halič, hlavním by bylo město Ľvov. Do Velké Haliče by patřil i východ Slovenska, aby se tak mohla, jak autor píše, sjednotit rusínská menšina.

Západ Slovenska by podle jeho představ připadl České republice, jih Maďarsku. Jako argument pro toto rozdělení uvádí srbský politolog hodnocení, že Slovensko je prý „nejprůměrnější zemí Evropy“, „populace je polarizovaná“, hlavní město Slovenska má málo společného s východem země.

Průměrná země

Čtěte také

Rozdělená společnost nebývá v dnešním světě výjimkou a není to jenom specifikum Slovenska. Stejně platí i pro jiné státy, že v hlavním městě bývá život obvykle jiný než na periferii, a platí to třeba i pro Českou republiku. A pokud připustíme údajnou průměrnost země, je to snad důvod k tomu, aby neměla existovat?

Nová mapa Evropy bez Slovenska není prvním ani posledním takovým nápadem, který se v posledních letech objevil. Před rokem šokoval jiný dokument, ke kterému se ale nikdo autorsky nehlásil, jeho podstatou bylo rozdělit Bosnu a Hercegovinu mezi Srbsko a Chorvatsko.

Na Slovensko už „zapomněli“ maďarský premiér Viktor Orbán a šéf polské vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński, když se před šesti lety sešli spolu na zámku v těsné blízkosti slovenských hranic. Zde mimo jiné jednali o vybudování dálnice mezi Polskem a Maďarskem. Jako by si ale nevšimli, že mezi oběma zeměmi ještě leží Slovensko. Jeho zástupce ale na schůzce chyběl.

Jistota existence

Čtěte také

Teď je ovšem situace jiná. Kvůli válce na Ukrajině získávají všechny úvahy o změnách hranic nebo rozdělení stávajících států úplně jinou váhu. Co bylo dlouho nemyslitelné, se najednou ukázalo být jako možné. I ruský vpád na Ukrajinu považoval málokdo za reálný. Proč by se proto nemohly objevit pokusy o změnu hranic i jinde?

Jestliže se takovéto spekulace vyskytují, je to pro Slovensko varováním, že jeho samostatná existence není vůbec samozřejmá. Pro jeho politickou reprezentaci z toho vyplývá úkol, aby zajistila, že Slovensko bude stát na pevných základech, bude vnitřně silné, a to nikoli jen po vojenské stránce.

Jde o to, a není to vůbec fráze, aby jemu a jeho institucím důvěřovali především sami občané. To v případě Slovenska nebylo hlavně v posledních letech jednoduché. Stačí si vzpomenout na korupční aféry, prorůstání státu s organizovaným zločinem i na chaos, jaký doprovázelo řešení koronavirové pandemie.

Komentátorka Kamila Pešeková

Z toho všeho těžili sympatizanti Ruska na Slovensku, provozující nejrůznější dezinformační weby. Snažili se razit myšlenku, že Slovensko je nefunkční stát a že mu západní hodnoty a demokratický systém neprospívají. Něco podobného, i když v podstatně větším rozsahu, dlouho tvrdili ruští politici o Ukrajině. Na Slovensku si bohužel už řadu let vystačí sami, když hovoří o rozkradeném státu, zkorumpované zemi nejhlasitěji ti, co mají sami máslo na hlavě. Rozklad zevnitř je totiž daleko horší než umělé překreslování map na papíře.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu



Spustit audio

Související