Kamila Pešeková: Robert Fico dobře ví, že bez bruselských peněz se Slovensko neobejde
Když loni začala čtvrtá vláda slovenského premiéra Roberta Fica s realizací svých předvolebních slibů, vyvolalo to v Bruselu poměrně velkou pozornost. Snížila totiž tresty za ekonomickou kriminalitu a začala rušit speciální prokuraturu.
Kromě toho, že Evropská komise dlouhodobě monitoruje úroveň právního státu v členských zemích, sleduje také možná rizika, pokud jde o nesprávné využívání peněz z unijních fondů. A také jak jsou tyto prostředky chráněny například proti snahám o jejich rozkrádání.
Čtěte také
Za poslední měsíce vyslal Brusel směrem do Bratislavy dost varovných signálů. Nebylo proto velkým překvapením, když agentura Bloomberg nedávno zveřejnila informaci, podle které Evropská komise zvažuje pozastavit Slovensku vyplácení peněz z eurofondů.
Důvodem mají být právě nedávné změny v trestním právu, které se týkají ekonomických trestných činů. V případě Slovenska je v sázce třináct miliard eur, tedy víc než 325 miliard korun. A nejenom to. Ve hře je také zpětné vrácení již poskytnutých plateb ve výši dalších necelých tří miliard eur.
Čtěte také
Podobně jako pro řadu jiných členských států EU ze střední a východní Evropy jsou i pro Slovensko peníze z eurofondů něco jako živá voda. Díky nim je tam hrazeno 80 procent veškerých investic.
Pokud by o ně Slovensko přišlo, znamenalo by to tedy výrazný zásah do ekonomiky. Vláda premiéra Roberta Fica ovšem dělá, jakoby se nic nestalo. Informaci Bloombergu odmítla s tím, že ji považuje za nepravdivou.
Už v minulosti, když dávala Evropská komise najevo své výhrady vůči změnám v legislativě, reagovala slovenská vláda s nepochopením. Naopak, stylizovala se do role oběti. Něco v duchu toho, že Brusel chce trestat Slovensko za to, že jeho vláda hájí národní zájmy a – řečeno Ficem a spol. – provádí „suverénní zahraniční politiku“.
Dva způsoby
Rozhodnutí stopnout Slovensku výplatu unijních peněz zatím ještě není oficiální. Mnohé ale nasvědčuje tomu, že ho bude chtít přijmout ještě současná Komise, než jí skončí v říjnu mandát. Pakliže k tomu skutečně dojde, bude mít Ficova vláda na výběr ze dvou způsobů, jak zareagovat.
První uplatňovala vůči Bruselu v takovýchto případech předchozí konzervativní polská vláda, která zůstala v podstatě neústupná. Neměla problém ani s tím ignorovat rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie i za cenu toho, že denně přicházela o mnohamilionové částky.
Druhý typ reakce uplatňuje maďarský premiér Viktor Orbán. Tváří se sice navenek neústupně, také vidí sebe a celý svůj národ jako oběť, ve skutečnosti ale v zákulisí nějaký symbolický ústupek udělá, aby se neřeklo, a aby mohl Brusel svůj postoj částečně zmírnit. Pro jakou cestu se rozhodne slovenský premiér Fico, to se teprve uvidí.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Související
-
Jiří Pehe: Trestně stíhaní politici zneužívají demokracii. Ta si s nimi neví rady
V několika demokratických zemích jsme momentálně svědky politických soubojů, v nichž figurují trestně stíhaní politici – někteří už dokonce prvoinstančně odsouzení.
-
Fico potřebuje policejní stát, aby se cítil v bezpečí. V Unii nevydrží, soudí novinář Soltész
„Vladimir Putin už Slovensko dobyl. Bez jediného výstřelu,“ popisuje novinář a spisovatel Arpád Soltész.
-
Babiš není Fico, demontáž demokracie jako na Slovensku u nás nehrozí, říká bývalý ministr
„Jestli chcete vyhrát volby, musíte lidi přesvědčit, ne označit za nepřítele,“ říká Pilip.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
